SLOKA 37
etat kaumārajaṁ karma
harer ātmāhi-mokṣaṇam
mṛtyoḥ paugaṇḍake bālā
dṛṣṭvocur vismitā vraje
etat—tato událost, při které byl Aghāsura vysvobozen a Kṛṣṇovi společníci zachráněni před smrtí; kaumāra-jam karma—vykonáno, když byli ve věku kaumāra (pět let); hareḥ—Nejvyšší Osobnosti Božství; ātma—oddaní jsou Pánovou duší; ahi-mokṣaṇam—jejich vysvobození a vysvobození krajty; mṛtyoḥ—z koloběhu zrození a smrti; paugaṇḍake—ve věku paugaṇḍa, jenž začíná šestým rokem (o rok později); bālāḥ—všichni chlapci; dṛṣṭvā ūcuḥ—prozradili tuto skutečnost po jednom roce; vismitāḥ—jako kdyby se odehrála právě toho dne; vraje—ve Vṛndāvanu.
Tato událost, při které Kṛṣṇa zachránil sebe a své společníky před smrtí a vysvobodil Aghāsuru, jenž se proměnil v krajtu, se odehrála v době, kdy bylo Kṛṣṇovi pět let. Ve Vrajabhūmi vyšla na světlo o rok později, jako kdyby se udála právě toho dne.
Slovo mokṣaṇam znamená “osvobození”. Kṛṣṇových společníků a Kṛṣṇy samotného se osvobození netýká-jsou již osvobozeni, neboť žijí v duchovním světě. V hmotném světě vládne zrození, smrt, stáří a nemoc, ale v duchovním světě nic takového není, neboť tam je vše věčné. Pokud jde ale o krajtu, ta díky společnosti Kṛṣṇy a Jeho oddaných získala tutéž výsadu věčného života. A jak vyjadřuje slovo ātmāhi-mokṣaṇam-pokud mohl věčnou společnost Nejvyšší Osobnosti Božství získat Aghāsura v podobě krajty, co říci o těch, kdo již jsou Pánovými společníky? Sākaṁ vijahruḥ kṛta-puṇya-puñjāḥ (Bhāg. 10.12.11). To dokazuje, že Bůh je dobrý ke všem. Dokonce i když někoho zabije, tato zabitá osoba získá osvobození. Co potom teprve ti, kdo již s Pánem žijí?