SLOKA 39
sakṛd yad-aṅga-pratimāntar-āhitā
manomayī bhāgavatīṁ dadau gatim
sa eva nityātma-sukhānubhūty-abhi-
vyudasta-māyo ’ntar-gato hi kiṁ punaḥ
sakṛt—jen jednou; yat—jehož; aṅga-pratimā—podobu Nejvyššího Pána (existuje mnoho podob, ale Kṛṣṇa je původní podobou); antaḥ-āhitā—když nějakým způsobem umístí do svého srdce; manaḥ-mayī—myslí na Něho byť i z přinucení; bhāgavatīm—schopný prokazovat oddanou službu Pánu; dadau—Kṛṣṇa dal; gatim—nejlepší cíl; saḥ—On (Nejvyšší Osobnost Božství); eva—jistě; nitya—vždy; ātma—všech živých bytostí; sukha-anubhūti—každý, kdo na Něho myslí, ihned zažívá transcendentální blaženost; abhivyudasta-māyaḥ—neboť On odstraňuje veškerou iluzi; antaḥ-gataḥ—je vždy přítomný v srdci; hi—jistě; kim punaḥ—což teprve.
Pokud někdo byť jen jednou, nebo dokonce i z přinucení umístí do své mysli podobu Nejvyšší Osobnosti Božství, může milostí Kṛṣṇy stejně jako Aghāsura dosáhnout nejvyššího osvobození. Co potom říci o těch, do jejichž srdcí Nejvyšší Osobnost Božství vstoupí, když se zjeví jako inkarnace, nebo o těch, kteří neustále myslí na lotosové nohy Pána, jenž je zdrojem transcendentální blaženosti všech živých bytostí a zcela odstraňuje veškerou iluzi?
Zde je popsán způsob, jak získat přízeň Nejvyšší Osobnosti Božství. Yat-pāda-paṅkaja-palāśa-vilāsa-bhaktyā (Bhāg. 4.22.39). Živá bytost může velice snadno dosáhnout Kṛṣṇy tím, že na Něho bude jednoduše myslet. O Kṛṣṇovi je rovněž řečeno, že Jeho lotosové nohy jsou stále v srdcích Jeho oddaných (bhagavān bhakta-hṛdi sthitaḥ). V případě Aghāsury může někdo namítat, že to nebyl oddaný. Odpovědí na tuto námitku je, že na okamžik pomyslel na Kṛṣṇu s oddaností. Bhaktyāham ekayā grāhyaḥ. Komu chybí oddanost, ten nemůže myslet na Kṛṣṇu, a na druhou stranu ten, kdo myslí na Kṛṣṇu, nepochybně má nějakou oddanost. I když chtěl Aghāsura Kṛṣṇu zabít, na okamžik na Něho pomyslel s oddaností a Kṛṣṇa se svými společníky si chtěl pohrát v jeho tlamě. Podobně Pūtanā chtěla Kṛṣṇu otrávit jedem, ale Kṛṣṇa ji přijal za svou matku, protože pil mléko z jejího prsu. Sv-alpam apy asya dharmasya trāyate mahato bhayāt (Bg. 2.40). Zvláště když se Kṛṣṇa zjeví jako avatāra, tak každý, kdo na Něho myslí v Jeho různých inkarnacích (rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan) a především v Jeho původní podobě Kṛṣṇy, získá osvobození. Je mnoho takových případů, a mezi ně patří Aghāsura, který získal osvobození sārūpya-mukti. Tím procesem je tedy satataṁ kīrtayanto māṁ yatantaś ca dṛḍha-vratāḥ (Bg. 9.14). Oddaní se neustále věnují oslavování Kṛṣṇy. Advaitam acyutam anādim ananta-rūpam-když mluvíme o Kṛṣṇovi, míníme tím všechny Jeho avatāry, jako je Kṛṣṇa, Govinda, Nārāyaṇa, Viṣṇu, Pán Caitanya, Kṛṣṇa-Balarāma a Śyāmasundara. Ten, kdo stále myslí na Kṛṣṇu, získá určitě vimukti, zvláštní osvobození, kdy se stane Pánovým osobním společníkem-ne nutně ve Vṛndāvanu, ale přinejmenším na Vaikuṇṭě. To se nazývá sārūpya-mukti.