SLOKA 41
yāvanto gokule bālāḥ
sa-vatsāḥ sarva eva hi
māyāśaye śayānā me
nādyāpi punar utthitāḥ
yāvantaḥ—všichni, ve stejném počtu; gokule—v Gokule; bālāḥ—chlapci; sa-vatsāḥ—se svými telátky; sarve—všichni; eva—jistě; hi—protože; māyā-āśaye—na lůžku z māyi; śayānāḥ—spí; me—mém; na—ne; adya—dnes; api—ještě; punaḥ—znovu; utthitāḥ—vstali.
Pán Brahmā uvažoval: “Všechny chlapce a telátka z Gokuly jsem uspal na lůžku mé mystické síly, a dodnes nevstali.”
Po dobu jednoho roku nechal Pán Brahmā svou mystickou silou telátka a chlapce spát v jeskyni. Když tedy viděl, že si Pán Kṛṣṇa se všemi kravami a telátky stále hraje, začal uvažovat, co se to děje. “Co to znamená?” myslel si. “Možná, že jsem tato telátka a pasáčky unesl, ale oni pak byli z té jeskyně vysvobozeni. Bylo to opravdu tak? Přivedl je Kṛṣṇa zpátky?” Potom však viděl, že telátka a chlapci, které odnesl, jsou stále ve stejném stavu, do něhož je svou mystickou māyou uvedl. Došel tedy k závěru, že telátka a pasáčkové, kteří si nyní hrají s Kṛṣṇou, jsou jiní než ti v jeskyni. Pochopil, že původní telátka a chlapci sice stále ještě leží v jeskyni, do které je ukryl, ale že Kṛṣṇa se expandoval, a tudíž jsou současně projevení chlapci a telátka Kṛṣṇovy expanze. Měli stejné podoby, stejnou mentalitu a stejné cíle, ale všichni byli Kṛṣṇa.