SLOKA 45
tamyāṁ tamovan naihāraṁ
khadyotārcir ivāhani
mahatītara-māyaiśyaṁ
nihanty ātmani yuñjataḥ
tamyām—v temné noci; tamaḥ-vat—jako tma; naihāram—vytvářená sněhem; khadyota-arciḥ—záře světlušky; iva—jako; ahani—ve dne, na slunečním světle; mahati—u velké osobnosti; itara-māyā—méně významná mystická síla; aiśyam—schopnost; nihanti—ničí; ātmani—u sebe sama; yuñjataḥ—toho, kdo se pokouší použít.
Stejně jako tma vytvářená sněhem nemá za temné noci žádnou hodnotu a záře světlušky je nicotná za denního světla, mystická síla méně významné osoby, která se ji snaží použít proti osobě s velkou mocí, nezmůže nic; naopak se síla oné slabší osoby zmenší.
Když chce někdo překonat vyšší moc, jeho vlastní, nižší moc se stává směšnou. Tak jako světluška ve dne a sníh v noci nemají žádnou hodnotu, stala se Brahmova mystická síla v Kṛṣṇově přítomnosti bezcennou, neboť větší mystická síla tu menší zastíní. Za temné noci nemá tma vytvářená sněhem žádný význam. Světluška vypadá v noci velice důležitá, ale ve dne je její záře bezcenná; ztratí i tu nepatrná hodnotu, kterou měla. Rovněž Brahmā se stal v přítomnosti Kṛṣṇovy mystické síly bezvýznamným. Hodnota Kṛṣṇovy māyi se nezmenšila, ale Brahmova māyā neměla naději na úspěch. Nikdo by se tedy neměl snažit předvádět své nepatrné schopnosti před někým, kdo má mnohem větší moc.