SLOKA 15
tac cej jala-sthaṁ tava saj jagad-vapuḥ
kiṁ me na dṛṣṭaṁ bhagavaṁs tadaiva
kiṁ vā su-dṛṣṭaṁ hṛdi me tadaiva
kiṁ no sapady eva punar vyadarśi
tat — to; cet — jestliže; jala-stham — setrvávající na vodĕ; tava — Tvé; sat — skutečné; jagat — zaštiťující celý vesmír; vapuḥ — transcendentální tĕlo; kim — proč; me — mnou; na dṛṣṭam — nebylo vidĕné; bhagavan — ó Nejvyšší Pane; tadā eva — právĕ tehdy; kim — proč; vā — nebo; su-dṛṣṭam — dokonale vidĕné; hṛdi — v srdci; me — mnou; tadā eva — tehdy; kim — proč; na — ne; u — na druhou stranu; sapadi — náhle; eva — jistĕ; punaḥ — zase; vyadarśi — bylo vidĕné.
Můj milý Pane, jestliže Tvé transcendentální tĕlo, které poskytuje útočištĕ celému vesmíru, skutečnĕ leží na vodĕ, tak proč jsem Tĕ nevidĕl, když jsem Tĕ hledal? A přestože jsem Tĕ nebyl schopný náležitĕ vidĕt ve svém srdci, proč ses mi pak najednou vyjevil?
Zde Pán Brahmā mluví o svém zážitku na úsvitu stvoření vesmíru. Popisuje to druhý zpĕv Śrīmad-Bhāgavatamu – Pán Brahmā se narodil na trůnu v podobĕ obrovského lotosu, jehož stonek vyrůstal z pupku Nārāyaṇa. Brahmā byl zmatený ohlednĕ toho, kde se nachází, co má dĕlat a kdo je, a proto se snažil zjistit zdroj lotosového stonku a hledal jasné informace. Když nemohl Osobnost Božství najít, vrátil se na svůj trůn a vĕnoval se přísné askezi, ke které ho vybídl transcendentální hlas Pána, jehož slyšel, ale nevidĕl. Po dlouhé meditaci Pána uvidĕl, ale potom Ho opĕt ztratil z dohledu. Z toho Brahmā usuzuje, že transcendentální tĕlo Osobnosti Božství není hmotné, ale je vĕčnou, duchovní podobou obdařenou nepochopitelnými mystickými silami. Jinak řečeno, Pán Brahmā tedy nemĕl co vyzývat Osobnost Božství, Pána všech mystických sil.