SLOKA 17
yasya kukṣāv idaṁ sarvaṁ
sātmaṁ bhāti yathā tathā
tat tvayy apīha tat sarvaṁ
kim idaṁ māyayā vinā
yasya — jehož; kukṣau — v břiše; idam — tento vesmírný projev; sarvam — celý; sa-ātmam — včetnĕ Tebe samého; bhāti — je projevený; yathā — jak; tathā — tak; tat — to; tvayi — v Tobĕ; api — ačkoliv; iha — zde navenek; tat — ten vesmírný projev; sarvam — celý; kim — co; idam — tento; māyayā — vlivu Tvé nepochopitelné energie; vinā — bez.
Tak jako se celý tento vesmír, včetnĕ Tebe, projevil ve Tvém břiše, je i nyní projevený zde navenek ve zcela stejné podobĕ. Jak by se takové vĕci mohly stát, aniž by je zařídila Tvá nepochopitelná energie?
Śrīla Prabhupāda komentuje tento verš v knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství takto: „Pán Brahmā zde zdůraznil, že nikdo nemůže vysvĕtlit vĕci tak, jak jsou, aniž by uznal existenci nepochopitelné energie Nejvyšší Osobnosti Božství.“