SLOKA 19
ajānatāṁ tvat-padavīm anātmany
ātmātmanā bhāsi vitatya māyām
sṛṣṭāv ivāhaṁ jagato vidhāna
iva tvam eṣo ’nta iva trinetraḥ
ajānatām — osobám, které neznají; tvat-padavīm — Tvé transcendentální postavení; anātmani — v oblasti hmotné energie; ātmā — Ty sám; ātmanā — od sebe; bhāsi — zjevuješ se; vitatya — expandující; māyām — svou nepochopitelnou energii; sṛṣṭau — kvůli stvoření; iva — jako kdyby; aham — já, Brahmā; jagataḥ — vesmíru; vidhāne — při udržování; iva — jako kdyby; tvam eṣaḥ — Ty sám; ante — při zničení; iva — jako kdyby; tri-netraḥ — Pán Śiva.
Tĕm, kdo neznají Tvé skutečné transcendentální postavení, se jevíš jako součást hmotného svĕta, neboť se projevuješ expandováním své nepochopitelné energie. Za účelem stvoření vesmíru se tedy zjevuješ jako já (Brahmā), pro jeho udržování jako Ty sám (Viṣṇu) a kvůli jeho zničení jako Pán Trinetra (Śiva).
I když si neosobní māyāvādští filosofové myslí, že polobozi jsou výtvory klamu, zde je řečeno, že Pán Brahmā, Pán Śiva a Pán Viṣṇu jsou expanze Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto jsou skuteční. Jsou to ve skutečnosti neobyčejnĕ mocní vládci vesmíru. Konečnou pravdou je svrchovaná a překrásná osoba, a proto všude v Božím stvoření budeme vždy nacházet osobní styl.