SLOKA 24
tasmāt kṛta-narāhārād
bhītair nṛbhir amitra-han
na sevyate paśu-gaṇaiḥ
pakṣi-saṅghair vivarjitam
tasmāt — z nĕho; kṛta-nara-āhārāt — jenž požíral lidské bytosti; bhītaiḥ — kteří mají strach; nṛbhiḥ — lidmi; amitra-han — ó hubiteli nepřátel; na sevyate — není navštĕvovaný; paśu-gaṇaiḥ — různými zvířaty; pakṣi-saṅghaiḥ — hejny ptáků; vivarjitam — opuštĕný.
Démon Dhenuka požíral zaživa lidské bytosti, a proto mají všichni lidé i zvířata strach do lesa Tāla jít. Ó hubiteli nepřátel, dokonce i ptáci se tam bojí létat.
Vesničtí přátelé Pána Kṛṣṇy a Pána Balarāmy pobízeli oba bratry, aby okamžitĕ šli do lesa Tāla zabít oslího démona. Zde Je přímo oslovují jako amitra-han, „hubitele nepřátel“. Pasáčci byli zabraní do extatické meditace o síle Nejvyšší Osobnosti Božství a uvažovali takto: „Kṛṣṇa již zabil hrozné démony, jako byli Baka a Agha, tak co je tak zvláštního na tomto ohavném oslovi jménem Dhenuka, který se stal ve Vṛndāvanu veřejným nepřítelem číslo jedna?“
Pasáčci chtĕli, aby Kṛṣṇa a Balarāma démony zabili a umožnili všem zbožným obyvatelům Vṛndāvanu pochutnávat si na plodech v lese Tāla. Proto poprosili o tuto zvláštní laskavost, aby byli oslí démoni zabiti.