SLOKA 38
phala-prakara-saṅkīrṇaṁ
daitya-dehair gatāsubhiḥ
rarāja bhūḥ sa-tālāgrair
ghanair iva nabhas-talam
phala-prakara — hromadami plodů; saṅkīrṇam — pokrytá; daitya-dehaiḥ — tĕly démonů; gata-asubhiḥ — bez života; rarāja — zářila; bhūḥ — zemĕ; sa-tāla-agraiḥ — s vrcholy palem; ghanaiḥ — s mraky; iva — jako; nabhaḥ-talam — nebe.
Zemĕ pak vypadala krásnĕ, pokrytá hromadami plodů a mrtvými tĕly démonů, jež byla zapletena ve zlámaných vrcholech palem. Zemĕ tak zářila jako nebe ozdobené mraky.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura byla tĕla démonů tmavá jako tmavomodré mraky a spousta krve, která z jejich tĕl vytekla, vypadala jako jasnĕ rudé mraky. To činilo celou scenérii nádhernou. Nejvyšší Osobnost Božství ve svých různých podobách, jako jsou Rāma a Kṛṣṇa, je vždy transcendentální, a když sehrává své transcendentální zábavy, výsledek je pokaždé krásný a transcendentální, i když používá násilí, jako při zabití vzdorných oslích démonů.