SLOKA 13-15
tān ālakṣya bhayodvignā
gopā nanda-purogamāḥ
vinā rāmeṇa gāḥ kṛṣṇaṁ
jñātvā cārayituṁ gatam
tair durnimittair nidhanaṁ
matvā prāptam atad-vidaḥ
tat-prāṇās tan-manaskās te
duḥkha-śoka-bhayāturāḥ
ā-bāla-vṛddha-vanitāḥ
sarve ’ṅga paśu-vṛttayaḥ
nirjagmur gokulād dīnāḥ
kṛṣṇa-darśana-lālasāḥ
tān — tato znamení; ālakṣya — když vidĕli; bhaya-udvignāḥ — vystrašení; gopāḥ — pastevci; nanda-puraḥ-gamāḥ — v čele s Nandou Mahārājem; vinā — bez; rāmeṇa — Balarāmy; gāḥ — krávy; kṛṣṇam — Kṛṣṇu; jñātvā — chápající; cārayitum — pást; gatam — odešlého; taiḥ — na základĕ tĕchto; durnimittaiḥ — zlovĕstných znamení; nidhanam — záhubu; matvā — uvažující; prāptam — získal; atat-vidaḥ — neznající Jeho majestát; tat-prāṇāḥ — mající Ho za zdroj svého života; tat-manaskāḥ — s myslemi pohrouženými do Nĕho; te — oni; duḥkha — bolestí; śoka — neštĕstím; bhaya — a strachem; āturāḥ — ochromení; ā-bāla — včetnĕ dĕtí; vṛddha — starců; vanitāḥ — a žen; sarve — všichni; aṅga — můj milý králi Parīkṣite; paśu-vṛttayaḥ — chovající se jako milující kráva ke svému teleti; nirjagmuḥ — vyšli; gokulāt — z Gokuly; dīnāḥ — zkroušení; kṛṣṇa-darśana — vidĕt Pána Kṛṣṇu; lālasāḥ — dychtiví.
Když Nanda Mahārāja a ostatní pastevci vidĕli neblahá znamení, dostali strach, protože vĕdĕli, že Kṛṣṇa šel toho dne pást krávy bez staršího bratra Balarāmy. Kṛṣṇa byl pro nĕ samotným životem a Jemu vĕnovali své mysli, takže si neuvĕdomovali, jak velkou oplývá silou a majestátem. Usuzovali proto, že nepříznivá znamení naznačují, že Ho potkala smrt, a tak byli přemoženi smutkem, nářkem a strachem. Všichni obyvatelé Vṛndāvanu, včetnĕ dĕtí, žen a starců, mysleli na Kṛṣṇu stejnĕ, jako myslí kráva na své bezmocné malé tele, a takto zkroušení a trpící pospíchali z vesnice, aby Ho našli.