SLOKA 20
gopyo ’nurakta-manaso bhagavaty anante
tat-sauhṛda-smita-viloka-giraḥ smarantyaḥ
graste ’hinā priyatame bhṛśa-duḥkha-taptāḥ
śūnyaṁ priya-vyatihṛtaṁ dadṛśus tri-lokam
gopyaḥ — pasačky; anurakta-manasaḥ — jejichž mysli k Nĕmu byly silnĕ připoutané; bhagavati — k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství; anante — neomezenému; tat — Jeho; sauhṛda — láskyplné; smita — usmĕvavé; viloka — pohledy; giraḥ — a slova; smarantyaḥ — vzpomínající na; graste — jenž byl polapený; ahinā — hadem; priya-tame — jejich nejdražšímu; bhṛśa — nesmírnĕ; duḥkha — bolestí; taptāḥ — soužené; śūnyam — prázdné; priya-vyatihṛtam — připravené o svého milého; dadṛśuḥ — vidĕly; tri-lokam — všechny tři svĕty (celý vesmír).
Když mladé gopī, jejichž mysli byly neustále připoutané ke Kṛṣṇovi, neomezenému Nejvyššímu Pánu, vidĕly, že je nyní v sevření hada, vzpomínaly na Jeho láskyplné přátelství, usmĕvavé pohledy a rozmluvy s nimi. Planuly zármutkem a celý vesmír jim připadal prázdný.