SLOKA 16
rāmaś cācyutam āliṅgya
jahāsāsyānubhāva-vit
premṇā tam aṅkam āropya
punaḥ punar udaikṣata
gāvo vṛṣā vatsataryo
lebhire paramāṁ mudam
rāmaḥ — Pán Balarāma; ca — a; acyutam — Kṛṣṇu, neselhávající Nejvyšší Osobnost Božství; āliṅgya — poté, co obejmul; jahāsa — smál se; asya — Jeho; anubhāva-vit — dobře znající všemohoucnost; premṇā — z lásky; tam — Ho; aṅkam — na svůj klín; āropya — poté, co vysadil; punaḥ punaḥ — znovu a znovu; udaikṣata — hledĕl; gāvaḥ — krávy; vṛṣāḥ — býci; vatsataryaḥ — jalovičky; lebhire — dosáhli; paramām — nejvyššího; mudam — potĕšení.
Pán Balarāma obejmul svého bratra, jenž nikdy neselhává, a smál se, neboť dobře vĕdĕl, jak je Kṛṣṇa mocný. Jelikož k Nĕmu cítil silnou lásku, zvedl Kṛṣṇu na klín a znovu a znovu na Nĕj hledĕl. I krávy, býci a jalovičky zakoušely to nejvyšší potĕšení.