SLOKA 9
tatraikadā jala-caraṁ
garuḍo bhakṣyam īpsitam
nivāritaḥ saubhariṇā
prasahya kṣudhito ’harat
tatra — tam (v tom jezeře); ekadā — jednou; jala-caram — vodního tvora; garuḍaḥ — Garuḍa; bhakṣyam — svou přirozenou potravu; īpsitam — chtĕného; nivāritaḥ — dostal zákaz; saubhariṇā — od Saubhariho Muniho; prasahya — poté, co sebral odvahu; kṣudhitaḥ — hladový; aharat — vzal.
V tom samém jezeře chtĕl kdysi Garuḍa pozřít nĕjakou rybu, což je koneckonců jeho přirozená potrava. Přestože mu to zakázal mudrc Saubhari, který tam ve vodĕ meditoval, Garuḍa se odvážil rybu chytit, jelikož mĕl hlad.
Nyní Śukadeva Gosvāmī vysvĕtluje, proč Garuḍa nemĕl přístup do jezera na řece Yamunĕ. Požírat ryby je pro ptáky přirozené a velký pták Garuḍa se tedy nedopouští ničeho špatného, když se živí rybami. Tak to Pán zařídil. Oproti tomu Saubhari Muni se dopustil přestupku, když mnohem vznešenĕjší osobnosti zakázal jíst její přirozenou stravu. Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura se Saubhari dopustil dvou přestupků: za prvé se opovážil nařizovat svrchovanĕ vznešené duši, jakou je Garuḍa, a za druhé bránil Garuḍovi uspokojit své přání.