No edit permissions for Čeština

SLOKA 14

prāyo batāmba vihagā munayo vane ’smin
kṛṣṇekṣitaṁ tad-uditaṁ kala-veṇu-gītam
āruhya ye druma-bhujān rucira-pravālān
śṛṇvanti mīlita-dṛśo vigatānya-vācaḥ

prāyaḥ  —  témĕř; bata  —  jistĕ; amba  —  ó matko; vihagāḥ  —  ptáci; munayaḥ  —  velcí mudrci; vane  —  v lese; asmin  —  tomto; kṛṣṇa-īkṣitam  —  aby vidĕli Kṛṣṇu; tat-uditam  —  Jím stvořené; kala-veṇu-gītam  —  sladké tóny hry na flétnu; āruhya  —  poté, co vylétli; ye  —  kteří; druma-bhujān  —  na vĕtve stromů; rucira-pravālān  —  s nádhernými liánami a šlahouny; śṛṇvanti  —  poslouchali; mīlita-dṛśaḥ  —  se zavřenýma očima; vigata-anya-vācaḥ  —  zanechávající všech ostatních zvuků.

Ó matko, všichni ptáci v tomto lese vylétli na krásné vĕtve stromů, aby vidĕli Kṛṣṇu. Se zavřenýma očima jen potichu naslouchají sladkým tónům Jeho flétny a žádný jiný zvuk je nezajímá. Tito ptáci jsou dozajista na stejné úrovni jako velcí mudrci.

Ptáci připomínají mudrce, protože žijí v lese a setrvávají se zavřenýma očima v tichosti a bez pohybu. Významným sdĕlením zde je, že i velké mudrce uvádĕjí do vytržení tóny Kṛṣṇovy flétny, které jsou zcela duchovní vibrace.

Výraz rucira-pravālān naznačuje, že i vĕtve stromů se mĕní v extázi, když je zasáhne píseň Kṛṣṇovy flétny. Indra, Brahmā, Śiva a Viṣṇu jako prvotní bohové putují celým vesmírem a mají rozsáhlé poznání o hudební vĕdĕ, ale přesto ani tyto velké osobnosti nikdy neslyšely ani nesložily hudbu, jaká vychází z Kṛṣṇovy flétny. Však i ptáci jsou natolik pohnuti blaženými tóny, že v extázi zavírají oči a drží se vĕtví, aby nespadli ze stromů.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje, že gopī mĕly ve zvyku se nĕkdy navzájem oslovovat amba, „matko“.

« Previous Next »