SLOKA 6
iti veṇu-ravaṁ rājan
sarva-bhūta-manoharam
śrutvā vraja-striyaḥ sarvā
varṇayantyo ’bhirebhire
iti — takto; veṇu-ravam — tóny flétny; rājan — ó králi Parīkṣite; sarva-bhūta — všech živých bytostí; manaḥ-haram — kradoucí mysli; śrutvā — když slyšely; vraja-striyaḥ — ženy stojící ve vesnici Vraji; sarvāḥ — všechny; varṇayantyaḥ — popisující; abhirebhire — objímaly se navzájem.
Ó králi, když mladé ženy ve Vraji slyšely tóny Kṛṣṇovy flétny, které uchvacují mysli všech živých bytostí, objímaly se navzájem a začaly je popisovat.
Slovo iti zde vyjadřuje, že poté, co pasačky při vzpomínání na Kṛṣṇu ztratily řeč, se znovu uklidnily, a tak byly schopné extaticky popisovat tóny Kṛṣṇovy flétny. Jakmile se nĕkolik gopī rozpovídalo a ostatní gopī si uvĕdomily, že chovají v srdci stejnou extatickou lásku, začaly se všechny navzájem objímat, neboť je přemohla milostná láska k mladému Kṛṣṇovi.