SLOKA 10-11
deśaḥ kālaḥ pṛthag dravyaṁ
mantra-tantrartvijo ’gnayaḥ
devatā yajamānaś ca
kratur dharmaś ca yan-mayaḥ
taṁ brahma paramaṁ sākṣād
bhagavantam adhokṣajam
manuṣya-dṛṣṭyā duṣprajñā
martyātmāno na menire
deśaḥ — místo; kālaḥ — čas; pṛthak dravyam — konkrétní příslušenství; mantra — védské hymny; tantra — předepsané obřady; ṛtvijaḥ — knĕží; agnayaḥ — obĕtní ohnĕ; devatāḥ — vládnoucí polobozi; yajamānaḥ — konatel obĕti; ca — a; kratuḥ — obĕtina; dharmaḥ — neviditelná moc plodů; ca — a; yat — jehož; mayaḥ — tvořící; tam — Jeho; brahma paramam — Nejvyšší Absolutní Pravdu; sākṣāt — přímo projevenou; bhagavantam — Osobnost Božství; adhokṣajam — transcendentální vůči hmotným smyslům; manuṣya-dṛṣṭyā — jelikož v Nĕm vidĕli obyčejného človĕka; duṣprajñāḥ — se zkaženou inteligencí; martya-ātmānaḥ — mylnĕ se ztotožňující s hmotným tĕlem; na menire — patřičnĕ neuctili.
I když jednotlivé složky obĕti – místo, čas, konkrétní příslušenství, mantry, obřady, knĕží, ohnĕ, polobozi, konatel, obĕtina a zatím ještĕ neviditelný prospĕch – jsou jen různými aspekty Jeho majestátu, brāhmaṇové se svou zkaženou inteligencí vidĕli Pána Kṛṣṇu jako obyčejnou lidskou bytost. Nerozpoznali, že je Nejvyšší Absolutní Pravda, přímo projevená Osobnost Božství, již obvykle nelze vnímat hmotnými smysly. Jelikož byli zmatení tím, jak se mylnĕ ztotožňovali se smrtelným tĕlem, neprojevili Mu náležitou úctu.
Obřadní brāhmaṇové nechápali, proč by se obĕtní jídlo mĕlo dávat Pánu Kṛṣṇovi, jehož považovali za obyčejnou lidskou bytost. Tak jako osoba s růžovými brýlemi vidí celý svĕt růžovĕ, podmínĕná duše se svĕtským pohledem vidí i samotného Boha svĕtsky, a tak ztrácí příležitost vrátit se domů, zpátky k Bohu.