SLOKA 22
sattvaṁ rajas tama iti
sthity-utpatty-anta-hetavaḥ
rajasotpadyate viśvam
anyonyaṁ vividhaṁ jagat
sattvam — dobro; rajaḥ — vášeň; tamaḥ — a nevĕdomost; iti — takto; sthiti — udržování; utpatti — stvoření; anta — a zničení; hetavaḥ — příčiny; rajasā — kvalitou vášnĕ; utpadyate — je stvořený; viśvam — tento vesmír; anyonyam — spojením mužů a žen; vividham — nabývá na rozmanitosti; jagat — svĕt.
Příčinami stvoření, udržování a zničení jsou tři kvality přírody – dobro, vášeň a nevĕdomost. Konkrétnĕ kvalita vášnĕ vytváří tento vesmír a prostřednictvím pohlavních styků ho naplňuje rozmanitostí.
Pán Kṛṣṇa očekával možnou námitku, že živobytí založené na kravách rozhodnĕ závisí na Pánu Indrovi, který dodává déšť, a proto zde předkládá mechanistickou teorii existence známou jako ateistická sāṅkhya. Snaha prohlašovat zdánlivĕ mechanické činnosti přírody za jedinou příčinu všeho je skutečnĕ stará. Před pĕti tisíci lety se Pán Kṛṣṇa odvolával na učení, které již bylo ve společnosti dobře známé.