SLOKA 4
tokenāmīlitākṣeṇa
pūtanāyā mahaujasaḥ
pītaḥ stanaḥ saha prāṇaiḥ
kāleneva vayas tanoḥ
tokena — malým dítĕtem; ā-mīlita — témĕř zavřené; akṣeṇa — jehož oči; pūtanāyāḥ — čarodĕjnice Pūtany; mahā-ojasaḥ — která vládla velkou silou; pītaḥ — vypitý; stanaḥ — prs; saha — společnĕ s; prāṇaiḥ — jejím životním vzduchem; kālena — silou času; iva — jako; vayaḥ — délka života; tanoḥ — hmotného tĕla.
Již jako nemluvnĕ, které stĕží začalo otevírat oči, vypil mléko z prsu mocné démonky Pūtany a pak z ní vysál i její životní vzduch, tak jako síla času vysává mládí z tĕla.
Slovo vayaḥ v tomto verši vyjadřuje mládí nebo obecnĕ délku života. Čas nám neodolatelnou silou bere život a tímto časem je ve skutečnosti samotný Pán Kṛṣṇa. V případĕ mocné čarodĕjnice Pūtany tedy Pán Kṛṣṇa urychlil bĕh času a bĕhem jediného okamžiku jí odebral délku života. Pastevci se zde tedy ptají: „Jak mohlo pouhé nemluvnĕ, které sotva dokázalo otevřít oči, tak snadno zabít velmi mocnou démonku?“