KAPITOLA DVACÁTÁ ŠESTÁ
Úžasný Kṛṣṇa
V této kapitole Nanda Mahārāja líčí pastevcům Kṛṣṇovy vznešené vlastnosti tak, jak o nich slyšel od Gargy Muniho.
Pastevci neznali moc Pána Kṛṣṇy, a proto při pohledu na Jeho rozmanité neobyčejné činnosti žasli. Přišli za Nandou Mahārājem a řekli mu, že když vidĕli, jak Kṛṣṇa ve vĕku pouhých sedmi let zdvihl celou horu a jak předtím zabil démonku Pūtanu a v srdcích všech obyvatel Vṛndāvanu vzbudil nesmírné zalíbení, začali být na pochybách a zmatení, jak se mohl Śrī Kṛṣṇa narodit v nedůstojném prostředí společenství pastevců. Nanda jim odpovĕdĕl, co mu před nĕjakým časem o Śrī Kṛṣṇovi řekl Garga Muni.
Garga Muni prohlásil, že ve třech dřívĕjších vĕcích se Nandův chlapec zjevil v bílé, červené a žluté podobĕ, zatímco nyní, ve vĕku Dvāpara, přijal tmavĕ modrou podobu, kṛṣṇa-rūpu. Jelikož sestoupil jako syn Vasudevy, je jedním z Jeho mnoha jmen Vāsudeva, a má nespočet dalších jmen, jež vyjadřují Jeho mnohé vlastnosti a činnosti.
Garga Muni předpovĕdĕl, že Kṛṣṇa zabrání v Gokule mnoha pohromám, bude šířit nekonečnĕ příznivý vliv a zvĕtšovat extázi pastevců a jejich žen. V předchozím vĕku chránil zbožné brāhmaṇy před lupiči nízkého původu, když společnost nemĕla řádného vládce. Tak jako démoni na vyšších planetách nemohou nikdy porazit polobohy, kteří mají na své stranĕ Pána Viṣṇua, žádný nepřítel nikdy nemůže porazit ty, kdo milují Kṛṣṇu. Svou náklonností k oddaným a svým majestátem a mocí se Kṛṣṇa vyrovná samotnému Pánu Nārāyaṇovi.
Pastevce naplnila slova Gargy Muniho radostí i posvátnou úctou a usoudili, že Kṛṣṇa musí být zplnomocnĕným představitelem Nejvyššího Pána, Nārāyaṇa. Proto Jeho i Nandu Mahārāje uctívali.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī řekl: Pastevci žasli, když vidĕli, co Kṛṣṇa dĕlá, jako například to, že zvedl kopec Govardhan. Nechápali Jeho transcendentální moc, a tak vyhledali Nandu Mahārāje a takto promluvili.
SLOKA 2: (Pastevci řekli:) Jak se mohl tento chlapec, který jedná tak neobyčejným způsobem, narodit mezi svĕtskými lidmi, jako jsme my? To je pro Nĕj přece nízké zrození.
SLOKA 3: Jak mohl tento sedmiletý hoch jednou rukou hravĕ držet velký kopec Govardhan, jako když silný slon drží lotosový kvĕt?
SLOKA 4: Již jako nemluvnĕ, které stĕží začalo otevírat oči, vypil mléko z prsu mocné démonky Pūtany a pak z ní vysál i její životní vzduch, tak jako síla času vysává mládí z tĕla.
SLOKA 5: Jednou, když Mu byly pouhé tři mĕsíce, ležel malý Kṛṣṇa pod obrovským vozem, plakal a kopal nožkama smĕrem nahoru. Vůz tehdy spadl a převrátil se dnem vzhůru jen proto, že ho Kṛṣṇa zasáhl špičkou svého palce u nohy.
SLOKA 6: Ve vĕku jednoho roku, když klidnĕ sedĕl, Ho démon Tṛṇāvarta vynesl do nebe. Malý Kṛṣṇa ale sevřel démonův krk a způsobil mu takovou bolest, že ho usmrtil.
SLOKA 7: Jednou Ho matka přivázala provazy k hmoždíři, protože Ho chytla, když kradl máslo. On pak po čtyřech dotáhl hmoždíř mezi pár stromů arjuna a vyvrátil je.
SLOKA 8: Jindy, když společnĕ s Balarāmou a pasáčky Kṛṣṇa pásl v lese telata, přišel démon Bakāsura a chtĕl Kṛṣṇu zabít. Kṛṣṇa ale chytil tohoto nepřátelského démona za zobák a roztrhl ho vedví.
SLOKA 9: Démon Vatsa si přál sprovodit Kṛṣṇu ze svĕta. Promĕnil se v tele a vmísil se mezi Kṛṣṇova telata. Kṛṣṇa ho ale zabil a pak se bavil tím, že jeho tĕlem srážel ze stromů plody kapittha.
SLOKA 10: Kṛṣṇa společnĕ s Pánem Balarāmou zabil oslího démona a všechny jeho přátele, čímž zajistili bezpečí v lese Tālavanu, kde byla hojnost zralých palmových plodů.
SLOKA 11: Poté, co Kṛṣṇa zařídil, aby mocný Pán Balarāma usmrtil hrozivého démona Pralambu, zachránil pasáčky z Vraji i jejich zvířata před lesním požárem.
SLOKA 12: Kṛṣṇa potrestal nejjedovatĕjšího hada Kāliyu a poté, co ho pokořil, ho silou vyhnal z jezera v Yamunĕ. Tak zbavil její vodu hadova prudkého jedu.
SLOKA 13: Jak je možné, milý Nando, že se my ani ostatní obyvatelé Vraji nemůžeme zbavit neustálé náklonnosti vůči tvém synovi? A jak je možné, že On tak spontánnĕ tíhne k nám?
SLOKA 14: Tomuto chlapci je sice jen sedm let, ale přitom vidíme, že zdvihl velkou horu Govardhan. Proto v nás, ó králi Vraji, vyvstává pochyba ohlednĕ tvého syna.
SLOKA 15: Nanda Mahārāja odpovĕdĕl: Ó pastevci, vyslechnĕte si má slova a všechny vaše pochyby týkající se mého syna nechť odejdou. Takto ke mnĕ před nĕjakým časem o tomto chlapci hovořil Garga Muni.
SLOKA 16: (Garga Muni svého času řekl:) Tvůj syn Kṛṣṇa se zjevuje jako inkarnace v každém vĕku. V minulosti mĕl tři různé barvy – bílou, červenou a žlutou – a nyní se zjevil s načernalou.
SLOKA 17: Z mnoha důvodů tento tvůj nádherný syn nĕkdy předtím přišel na svĕt jako syn Vasudevy. Učenci Ho proto nĕkdy nazývají Vāsudeva.
SLOKA 18: Tento tvůj syn má mnohé podoby a jména podle svých transcendentálních vlastností a činností. Já je znám, ale obyčejní lidé ne.
SLOKA 19: Toto dítĕ bude vždy jednat ve váš prospĕch, aby zvĕtšilo transcendentální blaženost pastevců z Gokuly. A jedinĕ Jeho milostí překonáte všechny nesnáze.
SLOKA 20: Ó Nando Mahārāji, historické záznamy dokládají, že když byl Indra svržen z trůnu a k moci se dostala špatná, neschopná vláda, za níž byli poctiví lidé sužováni zločinci, toto dítĕ se zjevilo, aby potlačilo darebáky a ochránilo lidi a umožnilo jim prospívat.
SLOKA 21: Démoni nemohou ublížit polobohům, kteří mají Pána Viṣṇua vždy na své stranĕ. Také všichni jedinci či skupiny připoutaní k dokonale příznivému Kṛṣṇovi nemohou nikdy podlehnout nepřátelům.
SLOKA 22: Z toho plyne, ó Nando Mahārāji, že toto tvé dítĕ se vyrovná Nārāyaṇovi svými transcendentálními vlastnostmi, majestátem, jménem, slávou i vlivem. Nemĕl bys proto žasnout nad Jeho jednáním.
SLOKA 23: (Nanda Mahārāja pokračoval:) Poté, co mi Garga Ṛṣi řekl tato slova a vrátil se domů, jsem začal uvažovat, že Kṛṣṇa, který nás zbavuje tĕžkostí, je ve skutečnosti expanzí Pána Nārāyaṇa.
SLOKA 24: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Obyvatele Vṛndāvanu rozradostnila slova Nandy Mahārāje, který jim sdĕloval výroky Gargy Muniho. Jejich zmatenost zmizela a s vážností uctili Nandu i Pána Kṛṣṇu.
SLOKA 25: Indra se rozhnĕval, když byla narušena jeho obĕť, a seslal tedy na Gokulu déšť a kroupy doprovázené blesky a silnými vichry, jež společnĕ působily tamním pastevcům, zvířatům a ženám velké utrpení. Když Pán Kṛṣṇa, který má soucitnou povahu, vidĕl, v jakých podmínkách se nacházejí ti, pro nĕž byl jediným útočištĕm, široce se usmál a jednou rukou zvedl kopec Govardhan, jako když malé dítĕ zvedne houbu, aby si s ní hrálo. Tak ochránil celé společenství pastevců. Kéž je tento Govinda, Pán krav a ničitel Indrovy pýchy, s námi spokojený.