SLOKA 20
tvaṁ naḥ paramakaṁ daivaṁ
tvaṁ na indro jagat-pate
bhavāya bhava go-vipra
devānāṁ ye ca sādhavaḥ
tvam — Ty; naḥ — naše; paramakam — nejvyšší; daivam — uctívané Božstvo; tvam — Ty; naḥ — náš; indraḥ — Pán Indra; jagat-pate — ó vládce vesmíru; bhavāya — pro blaho; bhava — prosím buď; go — krav; vipra — brāhmaṇů; devānām — a polobohů; ye — kdo; ca — a; sādhavaḥ — svatých osob.
Ty jsi naše uctívané Božstvo. Proto Tĕ prosím, ó Pane vesmíru, staň se naším Indrou pro dobro krav, brāhmaṇů, polobohů a všech ostatních svatých osob.
Nejvyšší Pán je sobĕstačný, všechno může udĕlat sám. Pán dosadil jedno ze svých nesčetných dĕtí do postavení Indry, vládce nebes. Indra však svého postavení zneužil a Surabhi teď žádá Pána Kṛṣṇu, Absolutní Pravdu, aby se přímo On stal jejím Pánem, jejím Indrou. Mĕli bychom pečlivĕ konat své povinnosti bez pýchy; pak se nestane, že bychom se ztrapnili, jak se stalo králi Indrovi, který dokonce napadl Pána Kṛṣṇu a Jeho vṛndāvanské oddané.