KAPITOLA DVACÁTÁ OSMÁ
Kṛṣṇa zachraňuje Nandu Mahārāje ze sídla Varuṇy
Tato kapitola popisuje, jak Pán Kṛṣṇa přivedl Nandu Mahārāje zpátky ze sídla Varuṇy a jak pastevci vidĕli Vaikuṇṭhu.
Král pastevců, Nanda Mahārāja, držel půst, který je předepsaný na jedenáctý den v mĕsíci podle lunárního kalendáře, a pak přemýšlel, jak dvanáctého dne půst náležitĕ přerušit. Shodou okolností zbývalo již jen nĕkolik minut a rozhodl se tedy, že se vykoupe na samém sklonku noci, i když to byl z astrologického hlediska nepříznivý čas. Vstoupil proto do vody Yamuny. Jeden služebník Varuṇy, poloboha vládnoucího oceánu, si všiml, že Nanda Mahārāja vstupuje do vody v dobĕ zakázané písmy a odvedl ho do polobohova sídla. Pastevci bĕhem časného rána Nandu marnĕ hledali, ale Pán Kṛṣṇa hned vĕdĕl, jak se vĕci mají, a vydal se k Varuṇovi. Varuṇa Kṛṣṇu velmi slavnĕ uctil a poté Pána prosil, ať odpustí jeho služebníkovi, že nerozumnĕ zajal krále pastevců.
Nanda žasl, když vidĕl, jaký má Śrī Kṛṣṇa na dvoře Varuṇadevy vliv, a poté, co se vrátil domů, vylíčil své zážitky přátelům a příbuzným. Všichni si pomysleli, že Kṛṣṇa musí být sám Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, a zatoužili spatřit Jeho svrchované sídlo. Vševĕdoucí Pán pak zařídil, aby se vykoupali ve stejném jezeře, kde Akrūra bude mít svoji vizi Absolutní Pravdy. Tam jim Pán vyjevil Brahmaloku, kterou velcí mudrci realizují v mystickém transu.
SLOKA 1: Śrī Bādarāyaṇi řekl: Nanda Mahārāja poté, co uctil Pána Janārdanu a postil se na Ekādaśī, vstoupil na Dvādaśī do vody Kālindī, aby se vykoupal.
SLOKA 2: Jelikož Nanda Mahārāja vstoupil do vody za temné noci, bez ohledu na to, že se jednalo o nepříznivý čas, zmocnil se ho jeden Varuṇův démonský služebník a přivedl ho ke svému pánovi.
SLOKA 3: Ó králi, když pastevci Nandu Mahārāje nikde nevidĕli, hlasitĕ volali: „Ó Kṛṣṇo! Ó Rāmo!“ Pán Kṛṣṇa uslyšel jejich nářek a pochopil, že Jeho otce zajal Varuṇa. Proto se všemohoucí Pán, jenž zbavuje své oddané strachu, vypravil ke dvoru Varuṇadevy.
SLOKA 4: Jakmile polobůh Varuṇa spatřil Pána, Hṛṣīkeśu, jenž přišel, uctil Ho bohatými obĕtinami. Varuṇa pociťoval při pohledu na Pána velkou radost a promluvil.
SLOKA 5: Śrī Varuṇa řekl: Dnes mé tĕlo splnilo své poslání. Ano, dnes jsem dosáhl cíle svého života, ó Pane. Ti, kdo přijímají Tvé lotosové nohy, ó Osobnosti Božství, dokáží překonat cestu hmotné existence.
SLOKA 6: Klaním se Ti, Nejvyšší Pane, Osobnosti Božství, Absolutní Pravdo, Nejvyšší Duše, jenž v sobĕ nemáš ani stopu klamné energie, která zařizuje stvoření tohoto svĕta.
SLOKA 7: Tvého otce, jenž tady sedí, ke mnĕ přivedl jeden můj pošetilý, neznalý služebník, který nepochopil, co je jeho povinnost. Proto nám prosím odpusť.
SLOKA 8: Ó Kṛṣṇo, který vidíš vše, prosím, udĕl i mnĕ svoji milost. Ó Govindo, velmi miluješ svého otce. Prosím, vezmi si ho domů.
SLOKA 9: Śukadeva Gosvāmī řekl: Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, Pán pánů, jehož Varuṇa takto uspokojil, vzal svého otce a vrátil se domů ke svým příbuzným, kteří mĕli nesmírnou radost, že je vidí.
SLOKA 10: Nanda Mahārāja žasl, jelikož poprvé v životĕ vidĕl velké bohatství Varuṇy, vládce mořské planety, a také vidĕl, jak Varuṇa a jeho služebníci pokornĕ vzdávali Kṛṣṇovi úctu. To vše Nanda popsal svým druhům pastevcům.
SLOKA 11: Pastevci si (poté, co slyšeli o Kṛṣṇovĕ zábavĕ s Varuṇou,) říkali, že Kṛṣṇa je jistĕ Nejvyšší Pán, a jejich mysli, ó králi, byly plné dychtivosti. Mysleli si: „Vezme nás Nejvyšší Pán do svého transcendentálního sídla?“
SLOKA 12: Jelikož Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, vidí vše, ihned vĕdĕl, o čem pastevci uvažují. Chtĕl jim projevit svůj soucit tím, že jim splní jejich přání, a proto uvažoval takto.
SLOKA 13: (Pán Kṛṣṇa si říkal:) Lidé v tomto svĕtĕ putují nĕkdy do vyšších a jindy do nižších postavení, kterých dosahují činnostmi, jež konají podle svých tužeb a bez úplného poznání. Proto neznají svůj pravý cíl.
SLOKA 14: Poté, co takto hluboce zvážil situaci, ukázal dokonale milostivý Nejvyšší Pán Hari, Osobnost Božství, pastevcům své sídlo, které je nad hmotnou temnotou.
SLOKA 15: Pán Kṛṣṇa vyjevil nezničitelnou duchovní záři, která je neomezená, vĕdomá a vĕčná. Mudrci vidí tuto duchovní existenci v transu, když je jejich vĕdomí oproštĕné od kvalit hmotné přírody.
SLOKA 16: Pán Kṛṣṇa přivedl pastevce k jezeru Brahma-hrada, nechal je ponořit se do vody a potom je z ní pozvedl. Pastevci spatřili planetu Absolutní Pravdy na stejném místĕ, kde Akrūra vidĕl duchovní svĕt.
SLOKA 17: Nanda Mahārāja a ostatní pastevci při pohledu na transcendentální sídlo pocítili nejvyšší štĕstí. Zvláštĕ je udivilo, že tam vidí samotného Kṛṣṇu a kolem Nĕho zosobnĕné Védy, které Ho opĕvovaly.