No edit permissions for Čeština

SLOKA 15

satyaṁ jñānam anantaṁ yad
brahma-jyotiḥ sanātanam
yad dhi paśyanti munayo
guṇāpāye samāhitāḥ

satyam  —  nezničitelné; jñānam  —  poznání; anantam  —  neomezené; yat  —  jež; brahma  —  absolutní; jyotiḥ  —  záři; sanātanam  —  vĕčnou; yat  —  již; hi  —  jistĕ; paśyanti  —  vidí; munayaḥ  —  mudrci; guṇa  —  kvality hmotné přírody; apāye  —  když ustoupí; samāhitāḥ  —  pohroužení v transu.

Pán Kṛṣṇa vyjevil nezničitelnou duchovní záři, která je neomezená, vĕdomá a vĕčná. Mudrci vidí tuto duchovní existenci v transu, když je jejich vĕdomí oproštĕné od kvalit hmotné přírody.

Ve 14. sloce vyjevil Pán Kṛṣṇa obyvatelům Vṛndāvanu své sídlo, duchovní planetu Kṛṣṇaloku. Ta spolu s nesčetným množstvím dalších Vaikuṇṭh plave v nekonečném oceánu duchovního svĕtla zvaného brahmajyoti. Toto duchovní svĕtlo vlastnĕ tvoří duchovní nebe, které Kṛṣṇa obyvatelům Vṛndāvanu přirozenĕ také vyjevil. Když chceme například dítĕti ukázat mĕsíc, řekneme mu: „Podívej se nahoru na nebe. Vidíš, támhle na nebi je mĕsíc.“ Tak Pán Kṛṣṇa vyjevil obyvatelům Vṛndāvanu celé rozlehlé duchovní nebe, ale jak zdůrazňuje 14. i následující 16. sloka, skutečným cílem Pánových společníků je Jeho duchovní planeta.

« Previous Next »