SLOKA 16
te tu brahma-hradam nītā
magnāḥ kṛṣṇena coddhṛtāḥ
dadṛśur brahmaṇo lokaṁ
yatrākrūro ’dhyagāt purā
te — oni; tu — a; brahma-hradam — do jezera zvaného Brahma-hrada; nītāḥ — přivedeni; magnāḥ — ponořeni; kṛṣṇena — Kṛṣṇou; ca — a; uddhṛtāḥ — pozvednuti; dadṛśuḥ — spatřili; brahmaṇaḥ — Absolutní Pravdy; lokam — transcendentální planetu; yatra — kde; akrūraḥ — Akrūra; adhyagāt — vidĕl; purā — dříve.
Pán Kṛṣṇa přivedl pastevce k jezeru Brahma-hrada, nechal je ponořit se do vody a potom je z ní pozvedl. Pastevci spatřili planetu Absolutní Pravdy na stejném místĕ, kde Akrūra vidĕl duchovní svĕt.
Neomezená expanze duchovního svĕtla nazvaná v 15. sloce brahmajyoti je přirovnána k jezeru zvanému Brahma-hrada. Pán Kṛṣṇa ponořil pastevce do tohoto jezera v tom smyslu, že je ponořil do vĕdomí neosobního Brahmanu. Slovo uddhṛtāḥ však vyjadřuje, že potom je pozvedl k vyššímu pochopení, k vĕdomí Pána, Osobnosti Božství, na Jeho vlastní planetĕ. Zde je jasnĕ řečeno: dadṛśur brahmaṇo lokam – vidĕli, tak jako Akrūra, transcendentální sídlo Absolutní Pravdy.
Takto lze stručnĕ shrnout vývoj vĕdomí: V bĕžném stavu vĕdomí vnímáme rozmanitost hmotných vĕcí, která nás přitahuje. Když pokročíme do prvního stádia duchovního vĕdomí, hmotnou rozmanitost transcendujeme a místo ní se zamĕřujeme na nerozlišenou jednotu za vším, která umožňuje existenci mnoha podob. Když se nakonec povzneseme k vĕdomí Kṛṣṇy, zjistíme, že absolutní, duchovní jednota obsahuje svou vlastní vĕčnou rozmanitost. Jelikož tento svĕt je pouhým stínem vĕčné existence, můžeme očekávat, že v jednotĕ najdeme duchovní pestrost, a přesnĕ tu nacházíme v posvátném textu Śrīmad-Bhāgavatamu.
Všímaví čtenáři možná postřehli, že zábava týkající se Akrūry se v Bhāgavatamu odehrává pozdĕji, až po této epizodĕ s pastevci. Důvodem, proč Śukadeva Gosvāmī říká, že Akrūra vidĕl Vaikuṇṭhu „dříve“ (purā), je to, že všechny tyto události probĕhly o mnoho let dříve než rozhovor mezi Śukadevou Gosvāmīm a Mahārājem Parīkṣitem.