SLOKA 12
śrī-parīkṣid uvāca
kṛṣṇaṁ viduḥ paraṁ kāntaṁ
na tu brahmatayā mune
guṇa-pravāhoparamas
tāsāṁ guṇa-dhiyāṁ katham
śrī-parīkṣit uvāca — Śrī Parīkṣit řekl; kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; viduḥ — znaly; param — jen; kāntam — jako svého milence; na — ne; tu — ale; brahmatayā — jako Absolutní Pravdu; mune — ó mudrci, Śukadevo; guṇa — tří kvalit hmotné přírody; pravāha — mocného proudu; uparamaḥ — ukončení; tāsām — pro nĕ; guṇa-dhiyām — jejichž mentalita byla zapletená v tĕchto kvalitách; katham — jak.
Śrī Parīkṣit Mahārāja řekl: Ó mudrci, gopī znaly Kṛṣṇu jen jako svého milence, ne jako Nejvyšší Absolutní Pravdu. Jak se tedy tyto dívky, jejichž mysli byly unášené vlnami kvalit přírody, mohly zbavit připoutanosti ke hmotĕ?
Král Parīkṣit sedĕl ve shromáždĕní velkých mudrců a dalších významných osobností a naslouchal slovům Śukadevy Gosvāmīho. Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho si král všiml výrazů ve tvářích nĕkterých materialističtĕjších přítomných, když Śukadeva začal mluvit o milostné lásce gopī ke Kṛṣṇovi a pochopil, že jim v srdcích hlodá pochybnost. Z toho důvodu – i když dokonale chápal význam Śukadevových slov – promluvil, jako kdyby mĕl sám určitou pochybnost, aby mohl odstranit pochyby ostatních. Proto položil tuto otázku.