SLOKA 13
śrī-śuka uvāca
uktaṁ purastād etat te
caidyaḥ siddhiṁ yathā gataḥ
dviṣann api hṛṣīkeśaṁ
kim utādhokṣaja-priyāḥ
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; uktam — řečené; purastāt — dříve; etat — toto; te — tobĕ; caidyaḥ — král Cedi, Śiśupāla; siddhim — dokonalosti; yathā — jako; gataḥ — dosáhl; dviṣan — nenávidĕjící; api — dokonce; hṛṣīkeśam — Nejvyššího Pána Hṛṣīkeśu; kim uta — nemluvĕ o; adhokṣaja — transcendentálnímu Pánu, jenž je mimo dosah obyčejných smyslů; priyāḥ — tĕch oddaných, které jsou tak drazí.
Śukadeva Gosvāmī řekl: Tento bod ti již byl vysvĕtlen dříve. Když dokonce i Śiśupāla, který Kṛṣṇu nenávidĕl, dosáhl dokonalosti, co potom říci o Pánových drahých oddaných.
I když duchovní povaha podmínĕných duší může být zahalena klamem, duchovní povaha Pána Kṛṣṇy je všemocná a žádná jiná síla ji nikdy nezahalí. Všechny ostatní síly jsou ve skutečnosti Jeho energie, a proto působí podle Jeho vůle. Brahma-saṁhitā (5.44) uvádí: sṛṣṭi sthiti-pralaya-sādhana-śaktir ekā chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā icchānurūpam api yasya ca ceṣṭate sā – „Mocná Durgā, která tvoří, udržuje a ničí hmotné svĕty, je energií Nejvyššího Pána a pohybuje se jako Jeho stín, podle Jeho přání.“ Jelikož tedy Pánův duchovní vliv nezávisí na tom, zda Mu nĕkdo rozumí nebo ne, spontánní láska ke Kṛṣṇovi zaručovala gopīm duchovní dokonalost.
Vznešený Madhvācārya cituje v této souvislosti významné pasáže ze Skanda Purāṇy:
kṛṣṇa-kāmās tadā gopyas
tyaktvā dehaṁ divaṁ gatāḥ
samyak kṛṣṇaṁ para-brahma
jñātvā kālāt paraṁ yayuḥ
„Tehdy gopī, které toužily po Kṛṣṇovi, opustily tĕla a odešly do duchovního svĕta. Jelikož správnĕ chápaly, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Absolutní Pravda, transcendovaly vliv času.“
pūrvaṁ ca jñāna-saṁyuktās
tatrāpi prāyaśas tathā
atas tāsāṁ paraṁ brahma
gatir āsīn na kāmataḥ
„Vĕtšina gopī již v minulých životech plnĕ oplývala transcendentálním poznáním. Díky tomuto poznání – nikoliv díky svému chtíči – byly schopné dosáhnout Nejvyššího Brahmanu.“
na tu jñānam ṛte mokṣo
nānyaḥ pantheti hi śrutiḥ
kāma-yuktā tadā bhaktir
jñānaṁ cāto vimukti-gāḥ
„Védy prohlašují, že bez duchovního poznání nevede žádná pravá cesta k osvobození. Tyto zdánlivĕ chtivé gopī dosáhly osvobození proto, že mĕly oddanost a poznání.“
ato mokṣe 'pi tāsāṁ ca
kāmo bhaktyānuvartate
mukti-śabdodito caidya-
prabhṛtau dveṣa-bhāginaḥ
„I v jejich osvobozeném stavu je tedy ,chtíč̀ následoval jako projev jejich čisté oddanosti. Ostatnĕ to, čemu se říká osvobození, poznaly i nenávistné osoby jako Śiśupāla.“
bhakti-mārgī pṛthaṅ muktim
agād viṣṇu-prasādataḥ
kāmas tv aśubha-kṛc cāpi
bhaktyā viṣṇoḥ prasāda-kṛt
„Milostí Pána Viṣṇua získá ten, kdo následuje cestu oddané služby, osvobození jako vedlejší produkt, a chtivé touhy této osoby, které by normálnĕ vyvolaly neštĕstí, naopak vyvolají milost Viṣṇua, jsou-li projevené s čistou oddaností.“
dveṣi-jīva-yutaṁ cāpi
bhaktaṁ viṣṇur vimocayet
aho 'ti-karuṇā viṣṇoḥ
śiśupālasya mokṣaṇāt
„Pán Viṣṇu zachrání i oddaného, jehož život je plný nenávisti. Hle, jak nesmírná je milost Pána, kterou ukázal, když udĕlil osvobození Śiśupālovi!“
Śiśupāla byl bratranec Pána Kṛṣṇy. Cítil se ponížený, když Pán unesl nádhernou mladou Rukmiṇī, se kterou se sám chtĕl za každou cenu oženit. I z různých dalších důvodů ho sžírala zášť vůči Pánu Kṛṣṇovi a nakonec Ho nepříčetnĕ osočil na velkém shromáždĕní zvaném obĕť Rājasūya. Tehdy Kṛṣṇa nevzrušenĕ usekl Śiśupālovi hlavu a udĕlil mu osvobození. Všichni přítomní vidĕli, jak zářící Śiśupālova duše vylétla z jeho mrtvého tĕla a splynula s Pánem. Sedmý zpĕv vysvĕtluje, že Śiśupāla byl inkarnací vrátného z duchovního svĕta, který se kvůli prokletí musel narodit na Zemi jako démon. Když i Śiśupālu Pán osvobodil, jelikož vzal v úvahu celou situaci, co potom říci o gopīch, jež Kṛṣṇu nadevše milovaly.