No edit permissions for Čeština

SLOKA 2

tadoḍurājaḥ kakubhaḥ karair mukhaṁ
prācyā vilimpann aruṇena śantamaiḥ
sa carṣaṇīnām udagāc chuco mṛjan
priyaḥ priyāyā iva dīrgha-darśanaḥ

tadā  —  tehdy; uḍu-rājaḥ  —  mĕsíc, král hvĕzd; kakubhaḥ  —  obzoru; karaiḥ  —  svýma „rukama“ (paprsky); mukham  —  tvář; prācyāḥ  —  východního; vilimpan  —  když potřel; aruṇena  —  načervenalou barvou; śam-tamaiḥ  —  (svými paprsky) jež velmi konejší; saḥ  —  on; carṣaṇīnām  —  všech, kteří přihlíželi; udagāt  —  vyšel; śucaḥ  —  neštĕstí; mṛjan  —  smazávající; priyaḥ  —  milovaný manžel; priyāyāḥ  —  své drahé ženy; iva  —  jako; dīrgha  —  po dlouhé dobĕ; darśanaḥ  —  opĕt vidĕný.

Tehdy vyšel mĕsíc, jenž konejšivými paprsky nabarvil tvář východního obzoru načerveno, a zahnal tak trápení všech, kteří jeho východu přihlíželi. Mĕsíc byl jako milovaný manžel, který se vrací po dlouhodobé nepřítomnosti a zdobí tvář své drahé ženy červenou kuṅkumou.

Mladý Kṛṣṇa zapojil svou vnitřní energii a ta ihned vytvořila atmosféru podnĕcující milostnou lásku.

« Previous Next »