No edit permissions for Čeština

SLOKA 47

evaṁ bhagavataḥ kṛṣṇāl
labdha-mānā mahātmanaḥ
ātmānaṁ menire strīṇāṁ
māninyo hy adhikaṁ bhuvi

evam  —  takto; bhagavataḥ  —  od Osobnosti Božství; kṛṣṇāt  —  Pána Kṛṣṇy; labdha  —  jež dostaly; mānāḥ  —  zvláštní úctu; mahā-ātmanaḥ  —  od Nejvyšší Duše; ātmānam  —  sebe; menire  —  považovaly; strīṇām  —  mezi všemi ženami; māninyaḥ  —  zpychly; hi  —  jistĕ; adhikam  —  za nejlepší; bhuvi  —  na Zemi.

Gopī na sebe začaly být pyšné, že získaly takovou zvláštní pozornost Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, a každá z nich se považovala za nejlepší ženu na Zemi.

Gopī byly pyšné, neboť získaly za milence nejvĕtší ze všech osobností. V jistém smyslu tedy byly pyšné na Kṛṣṇu. Kromĕ toho byla pýcha gopī přetvářkou, kterou vytvořila Kṛṣṇova energie zajišťující Jeho zábavy, aby zesílila jejich lásku k Nĕmu prostřednictvím odloučení. V této souvislosti cituje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Nāṭyaśāstru Bharaty Muniho: na vinā vipralambhena sambhogaḥ puṣṭim aśnute. „Přímé setkání nelze plnĕ ocenit bez zážitku odloučení.“

« Previous Next »