SLOKA 48
tāsāṁ tat-saubhaga-madaṁ
vīkṣya mānaṁ ca keśavaḥ
praśamāya prasādāya
tatraivāntaradhīyata
tāsām — jejich; tat — tu; saubhaga — ze svého štĕstí; madam — omámenost; vīkṣya — když vidĕl; mānam — pýchu; ca — a; keśavaḥ — Pán Kṛṣṇa; praśamāya — aby ji zmenšil; prasādāya — aby jim projevil přízeň; tatra eva — právĕ tam; antaradhīyata — zmizel.
Pán Keśava vidĕl, že gopī jsou příliš pyšné na své štĕstí. Chtĕl je zbavit této pýchy a projevit jim další milost, a proto okamžitĕ zmizel.
Slovo prasādāya je zde významné. Pán Kṛṣṇa si nechtĕl gopī přestat všímat; místo toho další dramatickou scénou zintenzívnil jejich milostný vztah. Vždyť gopī byly v podstatĕ pyšné na Kṛṣṇu. Jak uvidíme, zachoval se tak také proto, aby projevil zvláštní přízeň krásné mladé dceři krále Vṛṣabhānua.
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvacáté deváté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Kṛṣṇa a gopī se scházejí k tanci rāsa“.