SLOKA 3
gati-smita-prekṣaṇa-bhāṣaṇādiṣu
priyāḥ priyasya pratirūḍha-mūrtayaḥ
asāv ahaṁ tv ity abalās tad-ātmikā
nyavediṣuḥ kṛṣṇa-vihāra-vibhramāḥ
gati — do Jeho pohybů; smita — úsmĕvů; prekṣaṇa — pohledů; bhāṣaṇā — řeči; ādiṣu — a tak dále; priyāḥ — drahé gopī; priyasya — svého milého; pratirūḍha — plnĕ pohroužená; mūrtayaḥ — jejich tĕla; asau — On; aham — já; tu — vlastnĕ; iti — takto hovořící; abalāḥ — ženy; tat-ātmikāḥ — svou totožnost s Ním; nyavediṣuḥ — vyhlašovaly; kṛṣṇa-vihāra — způsobené Kṛṣṇovými zábavami; vibhramāḥ — jejichž omámení.
Jelikož byly milé gopī pohroužené v myšlenkách na svého milovaného Kṛṣṇu, jejich tĕla napodobovala Jeho pohyby a úsmĕvy, pohledy, řeč a další příznačné rysy. Byly tak hluboce ponořené do myšlenek na Nĕj a poblouznĕné vzpomínáním na Jeho zábavy, že jedna druhé tvrdily: „Já jsem Kṛṣṇa!“
Gopī se spontánnĕ začaly pohybovat jako Kṛṣṇa – smály se jak se smál On, vrhaly smĕlé pohledy a mluvily stejnĕ, jako by to dĕlal On. Gopī byly úplnĕ pohroužené v Kṛṣṇovĕ existenci a náhlé odloučení od Nĕj je připravilo o rozum. Tak dosáhla jejich obĕtavá oddanost Kṛṣṇovi absolutní dokonalosti.