No edit permissions for Čeština
SLOKA 37
tato gatvā vanoddeśaṁ
dṛptā keśavam abravīt
na pāraye ’haṁ calituṁ
naya māṁ yatra te manaḥ
tataḥ — potom; gatvā — když šli; vana — lesa; uddeśam — do jedné oblasti; dṛptā — s rostoucí pýchou; keśavam — Kṛṣṇovi; abravīt — řekla; na pāraye — nejsem schopná; aham — Já; calitum — jít; naya — vezmi; mām — Mĕ; yatra — kde; te — Tvoje; manaḥ — mysl.
Když oba milenci procházeli jednou částí vṛndāvanského lesa, začala být ona jedinečná gopī sama na sebe pyšná. Řekla Pánu Keśavovi: „Už nemohu jít dál. Prosím odnes Mĕ, kamkoliv chceš.“