No edit permissions for Čeština

SLOKA 37

tato gatvā vanoddeśaṁ
dṛptā keśavam abravīt
na pāraye ’haṁ calituṁ
naya māṁ yatra te manaḥ

tataḥ  —  potom; gatvā  —  když šli; vana  —  lesa; uddeśam  —  do jedné oblasti; dṛptā  —  s rostoucí pýchou; keśavam  —  Kṛṣṇovi; abravīt  —  řekla; na pāraye  —  nejsem schopná; aham  —  Já; calitum  —  jít; naya  —  vezmi; mām  —  Mĕ; yatra  —  kde; te  —  Tvoje; manaḥ  —  mysl.

Když oba milenci procházeli jednou částí vṛndāvanského lesa, začala být ona jedinečná gopī sama na sebe pyšná. Řekla Pánu Keśavovi: „Už nemohu jít dál. Prosím odnes Mĕ, kamkoliv chceš.“

« Previous Next »