SLOKA 4
gāyantya uccair amum eva saṁhatā
vicikyur unmattaka-vad vanād vanam
papracchur ākāśa-vad antaraṁ bahir
bhūteṣu santaṁ puruṣaṁ vanaspatīn
gāyantyaḥ — zpívající; uccaiḥ — hlasitĕ; amum — o Nĕm; eva — vskutku; saṁhatāḥ — společnĕ ve skupinĕ; vicikyuḥ — hledaly; unmattaka-vat — jako šílené; vanāt vanam — z jedné části lesa do druhé; papracchuḥ — ptaly se; ākāśa-vat — jako nebe; antaram — v nitru; bahiḥ — a vnĕ; bhūteṣu — ve všech stvořených bytostech; santam — přítomného; puruṣam — na Nejvyššího Pána; vanaspatīn — stromů.
Hlasitĕ zpívaly o Kṛṣṇovi a hledaly Ho po celém vṛndāvanském lese jako skupina šílených žen. Ptaly se dokonce i stromů, kde je ten, který je jako Nadduše přítomný v nitru i vnĕ všech stvořených vĕcí, stejnĕ jako nebe.
Gopī byly ztracené ve stavu šílené lásky ke Kṛṣṇovi a ptaly se na Nĕj dokonce i stromů ve Vṛndāvanu. Od Pána Kṛṣṇy samozřejmĕ není možné být skutečnĕ odloučený, protože je všudypřítomná Nadduše.