SLOKA 3
viṣa-jalāpyayād vyāla-rākṣasād
varṣa-mārutād vaidyutānalāt
vṛṣa-mayātmajād viśvato bhayād
ṛṣabha te vayaṁ rakṣitā muhuḥ
viṣa — jedovatou; jala — vodou (Yamuny, znečištĕné Kāliyou); apyayāt — před zničením; vyāla — hrůzostrašným; rākṣasāt — před démonem (Aghou); varṣa — před deštĕm (seslaným Indrou); mārutāt — a vĕtrnou smrští (vytvořenou Tṛṇāvartou); vaidyuta-analāt — před hromoklínem (Indry); vṛṣa — před býkem, Ariṣṭāsurou; maya-ātmajāt — před synem Mayi (Vyomāsurou); viśvataḥ — před veškerým; bhayāt — strachem; ṛṣabha — ó nejvĕtší z osobností; te — Tebou; vayam — my; rakṣitāḥ — byly jsme zachránĕny; muhuḥ — opakovanĕ.
Ó nejvĕtší ze všech osobností, opakovanĕ jsi nás zachránil před všemožným nebezpečím – před jedovatou vodou, před hrozným lidožroutem Aghou, před prudkými dešti, před vĕtrným démonem, před ohnivým hromoklínem Indry, před býčím démonem a před synem Mayi Dānavy.
Zde gopī naznačují: „Ó Kṛṣṇo, zachránil jsi nás před tolikerým hrozným nebezpečím a když tedy teď umíráme z odloučení od Tebe, tak už nás znovu nezachráníš?“ Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje, že gopī zmiňují Ariṣṭu a Vyomu, které sice tou dobou ještĕ Kṛṣṇa nezabil, ale bylo známo, že je Pán zabije v budoucnosti, neboť to při Jeho zrození předpovĕdĕli mudrci Garga a Bhāguri.