SLOKA 7
praṇata-dehināṁ pāpa-karṣaṇaṁ
tṛṇa-carānugaṁ śrī-niketanam
phaṇi-phaṇārpitaṁ te padāmbujaṁ
kṛṇu kuceṣu naḥ kṛndhi hṛc-chayam
praṇata — které jsou Ti odevzdané; dehinām — vtĕlených živých bytostí; pāpa — hříchy; karṣaṇam — jež odstraňují; tṛṇa — trávu; cara — které spásají (krávy); anugam — následující; śrī — bohynĕ štĕstí; niketanam — sídlo; phaṇi — hada (Kāliyi); phaṇā — na kápích; arpitam — umístĕné; te — Tvé; pada-ambujam — lotosové nohy; kṛṇu — prosím polož; kuceṣu — na ňadra; naḥ — naše; kṛndhi — odsekni; hṛt-śayam — chtíč v našich srdcích.
Tvé lotosové nohy ničí minulé hříchy všech vtĕlených duší, které se jim odevzdají. Tyto nohy chodí za kravami po pastvinách a jsou vĕčným sídlem bohynĕ štĕstí. Jelikož jsi jednou tyto nohy umístil na kápĕ velkého hada Kāliyi, prosíme polož je na naše ňadra a vytrhni chtíč z našich srdcí.
Gopī ve své prosbĕ poukazují na to, že lotosové nohy Pána Kṛṣṇy ničí hříchy všech odevzdaných podmínĕných duší. Pán je tak milostivý, že dokonce vychází na pastviny hlídat krávy, a tak jdou Jeho lotosové nohy travou za nimi. Nabídl své lotosové nohy bohyni štĕstí a umístil je na kápĕ hada Kāliyi. S ohledem na to vše by tedy mĕl Pán položit své lotosové nohy na ňadra gopī a mĕl by uspokojit jejich touhu. To je logika, kterou zde gopī argumentují.