SLOKA 22-23
vatsalo vraja-gavāṁ yad aga-dhro
vandyamāna-caraṇaḥ pathi vṛddhaiḥ
kṛtsna-go-dhanam upohya dinānte
gīta-veṇur anugeḍita-kīrtiḥ
utsavaṁ śrama-rucāpi dṛśīnām
unnayan khura-rajaś-churita-srak
ditsayaiti suhṛd-āsiṣa eṣa
devakī-jaṭhara-bhūr uḍu-rājaḥ
vatsalaḥ — láskyplný; vraja-gavām — ke krávám z Vraji; yat — protože; aga — horu; dhraḥ — ten, který zvedl; vandyamāna — uctívané; caraṇaḥ — Jeho nohy; pathi — podél cesty; vṛddhaiḥ — vznešenými polobohy; kṛtsna — celé; go-dhanam — stádo krav; upohya — poté, co sehnal; dina — dne; ante — na sklonku; gītā-veṇuḥ — hrající na flétnu; anuga — Jeho společníky; īḍita — opĕvovaná; kīrtiḥ — Jeho sláva; utsavam — festival; śrama — únavy; rucā — Jeho barvou; api — dokonce; dṛśīnām — pro oči; unnayan — zvířeným; khura — kopyty (krav); rajaḥ — prachem; churita — zaprášená; srak — Jeho girlanda; ditsayā — s touhou; eti — přichází; suhṛt — svým přátelům; āśiṣaḥ — jejich touhy; eṣaḥ — tohoto; devakī — matky Yaśody; jaṭhara — z lůna; bhūḥ — zrozený; uḍu-rājaḥ — mĕsíc.
Z velké lásky ke krávám z Vraji zvedl Kṛṣṇa kopec Govardhan. Na sklonku dne, když už shromáždil všechny své krávy, hraje na flétnu píseň, zatímco vznešení polobozi stojící podél cesty uctívají Jeho lotosové nohy a pasáčci, kteří Ho doprovázejí, opĕvují Jeho slávu. Na girlandu Mu sedl prach zvířený kopyty krav a Jeho krása, zvýraznĕná Jeho únavou, vytváří extatický festival pro oči všech. Kṛṣṇa je mĕsíc, který vyšel z lůna matky Yaśody, a dychtí plnit touhy svých přátel.
Podle ācāryů nyní gopī vystoupaly do rozhleden na vṛndāvanských domech, aby co nejdříve spatřily Kṛṣṇu, až se bude vracet domů. Matka Yaśodā si dĕlala velké starosti, zda se její syn vrátí, a proto nechala tu nejvyšší z krásných mladých gopī vystoupit nahoru, aby vidĕla, kdy bude Kṛṣṇa přicházet. Z toho vyplývá, že se Kṛṣṇa cestou domů ponĕkud zdržel, neboť kudy kráčel, Jeho lotosové nohy byly uctívány vznešenými polobohy.