SLOKA 4
tad vañcayitvā tam adhokṣajo ruṣā
pragṛhya dorbhyāṁ parividhya pādayoḥ
sāvajñam utsṛjya dhanuḥ-śatāntare
yathoragaṁ tārkṣya-suto vyavasthitaḥ
tat — tomu; vañcayitvā — poté, co se vyhnul; tam — jeho; adhokṣajaḥ — transcendentální Pán; ruṣā — hnĕvivĕ; pragṛhya — poté, co chytil; dorbhyām — svýma rukama; parividhya — zatočil; pādayoḥ — za nohy; sa-avajñam — opovržlivĕ; utsṛjya — poté, co odhodil; dhanuḥ — délek luku; śata — sta; antare — do vzdálenosti; yathā — jako; uragam — hada; tārkṣya — Kardamy Muniho; sutaḥ — syn (Garuḍa); vyavasthitaḥ — stojící.
Transcendentální Pán se však Keśīho kopanci vyhnul a poté ho rukama rozzlobenĕ chytil za nohy, zatočil jím ve vzduchu a opovržlivĕ ho odhodil do vzdálenosti sta délek luku, jako by Garuḍa mohl odhodit hada. Pak tam Pán Kṛṣṇa zůstal stát.