SLOKA 8
tad-dehataḥ karkaṭikā-phalopamād
vyasor apākṛṣya bhujaṁ mahā-bhujaḥ
avismito ’yatna-hatārikaḥ suraiḥ
prasūna-varṣair varṣadbhir īḍitaḥ
tat-dehataḥ — z Keśīho tĕla; karkaṭikā-phala — plodu karkaṭikā; upamāt — které se podobalo; vyasoḥ — které opustily životní vzduchy; apākṛṣya — poté, co vytáhl; bhujam — svou paži; mahā-bhujaḥ — Pán mocných paží; avismitaḥ — bez nemístné pýchy; ayatna — bez námahy; hata — když zabil; arikaḥ — nepřítele; suraiḥ — polobohy; prasūna — kvĕtů; varṣaiḥ — sprškami; varṣadbhiḥ — kteří Ho zasypávali; īḍitaḥ — uctívaný.
Kṛṣṇa s mocnými pažemi vytáhl svou ruku z Keśīho tĕla, které se nyní podobalo dlouhému plodu karkaṭikā. Pán bez sebemenšího projevu pýchy na to, že tak snadno zabil svého nepřítele, přijal uctívání od polobohů v podobĕ kvĕtů, které na Nĕho shůry shazovali.