SLOKA 10
apy adya viṣṇor manujatvam īyuṣo
bhārāvatārāya bhuvo nijecchayā
lāvaṇya-dhāmno bhavitopalambhanaṁ
mahyaṁ na na syāt phalam añjasā dṛśaḥ
api — navíc; adya — dnes; viṣṇoḥ — Nejvyššího Pána Viṣṇua; manujatvam — podobu lidské bytosti; īyuṣaḥ — který přijal; bhāra — břemene; avatārāya — kvůli zmenšení; bhuvaḥ — Zemĕ; nija — vlastní; icchayā — na základĕ touhy; lāvaṇya — krásy; dhāmnaḥ — sídla; bhavitā — bude; upalambhanam — vnímání; mahyam — pro mĕ; na — není to tak; na syāt — že se to nestane; phalam — plod; añjasā — přímo; dṛśaḥ — zraku.
Uvidím Nejvyššího Pána Viṣṇua, pokladnici veškeré krásy, jenž ze své sladké vůle teď přijal lidskou podobu, aby zbavil Zemi jejího břemene. Mé oči tedy určitĕ dosáhnou dokonalosti své existence, a nikdo nemůže říct, že ne.