Mladé gopī to nesmírnĕ rozrušilo, když se doslechly, že Kṛṣṇa a Balarāma pojedou do Mathury. Zcela pozbyly vnĕjší vĕdomí a začaly vzpomínat na Kṛṣṇovy zábavy. Zavrhovaly Stvořitele za to, že je od Nĕho oddĕluje, a spustily nářek. Řekly, že Akrūra si nezaslouží své jméno (a, „ne“; krūra, „krutý“), protože je tak krutý, že jim odváží jejich nejdražšího Kṛṣṇu. „Osud stojí proti nám,“ naříkaly, „protože jinak by starší obyvatelé Vraji Kṛṣṇovi zakázali odjet. Zapomeňme na náš stud a pokusme se Pánu Mādhavovi zabránit v cestĕ.“ S tĕmito slovy začaly mladé pasačky volat Kṛṣṇova jména a plakat.