SLOKA 27
anārdra-dhīr eṣa samāsthito rathaṁ
tam anv amī ca tvarayanti durmadāḥ
gopā anobhiḥ sthavirair upekṣitaṁ
daivaṁ ca no ’dya pratikūlam īhate
anārdra-dhīḥ — s tvrdým srdcem; eṣaḥ — tento (Kṛṣṇa); samāsthitaḥ — poté, co nastoupil; ratham — do kočáru; tam — Jeho; anu — následující; amī — tito; ca — a; tvarayanti — spĕchají; durmadāḥ — ošálení; gopāḥ — pastevci; anobhiḥ — na svých volských povozech; sthaviraiḥ — staršími; upekṣitam — přehlížený; daivam — osud; ca — a; naḥ — s námi; adya — dnes; pratikūlam — nepříznivĕ; īhate — jedná.
Kṛṣṇa s tvrdým srdcem již nastoupil do kočáru a pošetilí pastevci teď za Ním spĕchají ve svých volských povozech. Ani stařešinové neříkají nic, aby Ho zastavili. Osud dnes jedná proti nám.
Śrīla Śrīdhara Svāmī vyjevuje, co si gopī myslely: „Tito pošetilí pastevci a stařešinové se ani nesnaží Kṛṣṇu zastavit. Neuvĕdomují si snad, že páchají sebevraždu? Pomáhají Kṛṣṇovi odjet do Mathury, ale sami se budou muset vrátit do Vṛndāvanu a v Jeho nepřítomnosti jistĕ zemřou. Celý svĕt ztrácí smysl.“