SLOKA 42-43
tau ratha-sthau katham iha
sutāv ānakadundubheḥ
tarhi svit syandane na sta
ity unmajjya vyacaṣṭa saḥ
tatrāpi ca yathā-pūrvam
āsīnau punar eva saḥ
nyamajjad darśanaṁ yan me
mṛṣā kiṁ salile tayoḥ
tau — Oni; ratha-sthau — sedící v kočáře; katham — jak; iha — zde; sutau — dva synové; ānakadundubheḥ — Vasudevy; tarhi — potom; svit — zda; syandane — v kočáře; na staḥ — nejsou; iti — takto uvažující; unmajjya — když vyšel z vody; vyacaṣṭa — uvidĕl; saḥ — on; tatra api — na tom samém místĕ; ca — a; yathā — jako; pūrvam — předtím; āsīnau — sedící; punaḥ — opĕt; eva — vskutku; saḥ — on; nyamajjat — vstoupil do vody; darśanam — vidĕní; yat — pokud; me — moje; mṛṣā — iluzorní; kim — možná; salile — ve vodĕ; tayoḥ — Jich.
Akrūra si pomyslel: „Jak mohou oba synové Ānakadundubhiho, kteří sedí v kočáře, stát tady ve vodĕ? To museli kočár opustit.“ Když však vyšel z řeky, byli v kočáře jako předtím. Akrūra se sám sebe zeptal: „Byla to iluze, že jsem Je vidĕl ve vodĕ?“ a opĕt vstoupil do jezírka.