KAPITOLA ČTVRTÁ
Kruté činy krále Kaṁsy
Tato kapitola popisuje, jak Kaṁsa na radu svých démonských přátel usoudil, že bude velice diplomatickým tahem zahájit pronásledování malých dětí.
Poté, co si Vasudeva znovu nasadil železné okovy, všechny dveře věznice se zavřely působením Yogamāyi, která pak začala plakat jako novorozené dítě. Její pláč probudil stráže, jež ihned běžely informovat Kaṁsu, že se Devakī narodilo další dítě. Jakmile uslyšel tuto zprávu, vtrhnul do Devakina pokoje, a přes její prosby, aby dítě ušetřil, jí ho násilím vyrval z náručí a mrštil jím o kámen. Naneštěstí pro Kaṁsu mu však novorozeně vyklouzlo z rukou, vzneslo se nad jeho hlavu a zjevilo se v podobě osmiruké Durgy. Durgā pak Kaṁsovi řekla: “Nepřítel, na kterého čekáš, se již narodil někde jinde. Tvůj plán zabít všechny děti proto nebude k ničemu.”
Podle proroctví mělo Kaṁsu zabít Devakino osmé dítě, a když tedy viděl, že je to holčička, a slyšel, že jeho takzvaný nepřítel se již narodil jinde, strnul údivem. Rozhodl se propustit Devakī a Vasudevu a uznal před nimi nesprávnost svého krutého počínání. Padl jim k nohám, prosil je za odpuštění a snažil se je přesvědčit, že to, co se stalo, bylo předurčeno osudem, a aby proto nebyli nešťastní, že zabil tolik jejich dětí. Jelikož Devakī a Vasudeva byli velice zbožní, ihned Kaṁsovi jeho krutosti odpustili a on se poté, co zajistil, aby jeho sestra a švagr měli vše, co potřebují, vrátil domů.
Jakmile však noc uplynula, Kaṁsa svolal své ministry a sdělil jim vše, co se stalo. Všichni ministři byli démoni a poradili mu, že když se jeho nepřítel narodil někde jinde, je třeba zabít všechny děti, narozené ve vesnicích Kaṁsova království za posledních deset dní. I když polobozi měli z Kaṁsy neustále strach, shovívavost vůči nim nebyla na místě; byli to nepřátelé, a proto by se je měl snažit všemi prostředky vymýtit. Démonští ministři dále radili, aby Kaṁsa a démoni i nadále pokračovali ve svém nepřátelství vůči Viṣṇuovi, neboť Viṣṇu je původní osobou mezi všemi polobohy. Brāhmaṇové, krávy, Védy, askeze, pravdomluvnost, ovládání smyslů a mysli, víra a milosrdnost jsou části těla Viṣṇua, který je zdrojem všech polobohů, včetně Pána Brahmy a Pána Śivy. Proto, radili ministři, by se měli polobozi, světci, krávy a brāhmaṇové systematicky potírat. Kaṁsa po vyslechnutí důrazných rad svých přátel, démonských ministrů, schválil jejich pokyny a usoudil, že bude prospěšné zasáhnout proti brāhmaṇům. Na jeho nařízení tedy začali démoni páchat násilnosti po celé Vrajabhūmi.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi Parīkṣite, vnitřní a venkovní dveře domu se zavřely jako předtím. Když pak obyvatelé domu, zvláště stráže, uslyšeli pláč novorozeného dítěte, vstali ze svých postelí.
SLOKA 2: Poté se všichni hlídači rychle odebrali ke králi Kaṁsovi, vládci dynastie Bhoja, a přednesli mu zvěst o narození Devakina dítěte. Kaṁsa, který na tuto zprávu úzkostlivě čekal, začal neprodleně jednat.
SLOKA 3: Kaṁsa okamžitě vstal z postele s myšlenkou: “Kāla je tady, svrchovaný čas, který se narodil, aby mě zahubil!” Takto zdrcený se s rozcuchanými vlasy ihned vydal na místo, kde se dítě narodilo.
SLOKA 4: Devakī bezmocně, žalostně prosila Kaṁsu: “Můj milý bratře, nechť je ti osud příznivý. Nezabíjej tu holčičku, bude to tvoje snacha. Vždyť zabít ženu je pod tvou úroveň.”
SLOKA 5: “Můj milý bratře, řízením osudu jsi již zabil mnoho malých dětí, z nichž každé bylo jasné a krásné jako oheň. Ušetři však laskavě tuto dceru. Dej mi ji jako dar.”
SLOKA 6: “Můj pane, ó můj bratře, jsem velice nešťastná, neboť jsem přišla o všechny své děti, ale jsem stále ještě tvoje mladší sestra, a proto by bylo vhodné, abys mi toto poslední dítě daroval.”
SLOKA 7: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Devakī, úzkostlivě objímající svou dceru, s pláčem prosila Kaṁsu, aby jí dítě ponechal, ale ten byl tak krutý, že se na ni obořil a násilím jí dítě vytrhl z rukou.
SLOKA 8: Kaṁsa již svým nesmírným sobectvím zpřetrhal všechny vztahy se svou sestrou. Vkleče uchopil novorozené dítě za nohy a pokusil se jím mrštit o kamenný povrch.
SLOKA 9: Holčička, Yogamāyā-devī, mladší sestra Pána Viṣṇua, však vylétla z Kaṁsových rukou vzhůru a objevila se na nebi jako Devī, bohyně Durgā, s osmi pažemi a všemi svými zbraněmi.
SLOKA 10-11: Bohyně Durgā byla ozdobena květinovými girlandami, potřena santálovou pastou a oděna do krásných šatů se šperky z cenných drahokamů. S lukem, trojzubcem, šípy, štítem, mečem, lasturou, diskem a kyjem v rukách, velebena nebeskými bytostmi, jako jsou Apsary, Kinnarové, Uragové, Siddhové, Cāraṇové a Gandharvové, kteří ji uctívali různými dary, promluvila.
SLOKA 12: “Kaṁso, ty hlupáku, jaký by mělo význam, kdybys mě zabil? Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který je tvým nepřítelem od samého počátku a který tě určitě zahubí, se již narodil někde jinde. Nezabíjej proto zbytečně další děti.”
SLOKA 13: Poté, co bohyně Durgā, Yogamāyā, takto oslovila Kaṁsu, zjevila se na různých místech, jako například ve Vārāṇasī, a proslula pod různými jmény: Annapūrṇā, Durgā, Kālī, Bhadrā a tak dále.
SLOKA 14: Když Kaṁsa uslyšel slova bohyně Durgy, strnul údivem. Přistoupil ke své sestře Devakī a švagrovi Vasudevovi, okamžitě jim sundal okovy a pokorně k nim promluvil.
SLOKA 15: “Běda, má sestro! Běda, můj švagře! Jsem tak hříšný, že jsem zabil mnoho synů, kteří se vám narodili, jako lidožrout (Rākṣasa), který požírá své vlastní dítě.”
SLOKA 16: “Ve své bezcitnosti a krutosti jsem zavrhl všechny své příbuzné a přátele. Proto stejně jako člověk, jenž zabil brāhmaṇu, nevím, na kterou planetu půjdu, ať už po smrti, nebo dokud ještě dýchám.”
SLOKA 17: “Běda, nejen lidé, ale dokonce i prozřetelnost někdy lže. A já jsem tak hříšný, že jsem onomu osudovému znamení věřil a usmrtil tolik dětí své sestry!”
SLOKA 18: “Ó velké duše, vaše syny dostihlo jejich vlastní neštěstí. Proto se pro ně prosím nermuťte. Všechny živé bytosti ovládá Nejvyšší a nemohou spolu žít navždy.”
SLOKA 19: “V tomto světě vidíme, jak se hrnce, figurky a jiné výtvory z hlíny objevují, rozbíjejí a opět mizí, neboť se smísí se zemí. Podobně jsou zničena těla všech podmíněných živých bytostí, ale ony samy jsou neměnné a stejně jako sama hlína nejsou nikdy zničeny (na hanyate hanyamāne śarīre).”
SLOKA 20: “Ten, kdo nechápe přirozenou povahu těla a duše (ātmy), příliš přilne k tělesnému pojetí života. Kvůli zálibě v těle a jeho vedlejších produktech potom silně prožívá, zda je se svou rodinou, společností a národem spojen, nebo je od nich odloučen. Dokud toto neustane, hmotný život živé bytosti pokračuje (v opačném případě je osvobozená).”
SLOKA 21: “Moje milá sestro Devakī, buď požehnána. Každý si musí vytrpět či užít výsledky svého jednání, ovládán prozřetelností. Proto prosím nenaříkej pro své syny, které jsem nešťastně zahubil.”
SLOKA 22: “Ten, kdo chápe život z tělesné úrovně, setrvává v temnotě, mimo seberealizaci, a myslí si, ,Teď mě zabíjejí,’ nebo ,Já jsem zabil své nepřátele.’ Dokud se hloupý člověk domnívá, že duše zabíjí nebo je zabíjena, je nadále povinen plnit hmotné závazky, a následně přijímat reakce v podobě štěstí a neštěstí.”
SLOKA 23: Kaṁsa prosil: “Moje milá sestro a milý švagře, oba jste svaté osoby, a proto prosím, buďte milostiví k ubožákovi, jako jsem já. Promiňte mi mé kruté činy.” Když to dořekl, padl Vasudevovi a Devakī k nohám s očima plnýma slz lítosti.
SLOKA 24: S naprostou důvěrou ve slova bohyně Durgy projevil Kaṁsa svou příbuzenskou náklonnost k Devakī a Vasudevovi tím, že jim ihned sundal železné okovy.
SLOKA 25: Když Devakī viděla, že její bratr se při vysvětlování událostí předurčených osudem skutečně kaje, opustil ji všechen hněv. I Vasudeva se přestal hněvat a s úsměvem Kaṁsovi řekl:
SLOKA 26: “Ó vznešený Kaṁso, nevědomost je to jediné, co nutí živou bytost přijímat hmotné tělo a tělesné ego. Co jsi řekl o této filozofii, je pravda. Ti, kdo chápou život na tělesné úrovni, jelikož jim chybí seberealizace, rozlišují: ,To je moje a to patří někomu jinému.’”
SLOKA 27: “Ti, kteří hledí rozlišujícím pohledem, jsou plni hmotných vlastností-nářku, radosti, strachu, zášti, chamtivosti, iluze a šílenství. Jsou ovlivněni bezprostřední příčinou, jejímuž působení se pracně brání, jelikož nemají poznání o vzdálené, nejvyšší příčině, Osobnosti Božství.”
SLOKA 28: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Kaṁsu potěšilo, když ho Devakī a Vasudeva, kteří byli dokonale uklidněni, oslovili s takovou čistotou, a s jejich svolením vešel do svého domu.
SLOKA 29: Poté, co uplynul zbytek noci, Kaṁsa svolal své ministry a sdělil jim vše, co řekla Yogamāyā (která vyjevila, že ten, kdo má Kaṁsu zavraždit, se již narodil někde jinde).
SLOKA 30: Asurové, kteří byli nepřáteli polobohů, plní zášti a nepříliš obratní ve svém jednání, začali po vyslechnutí slov svého pána Kaṁsovi radit.
SLOKA 31: “Je-li tomu tak, ó králi dynastie Bhoja, budeme ode dneška zabíjet všechny děti narozené ve všech vesnicích, městech a na pastvinách během posledních deseti dnů nebo o něco málo dříve.”
SLOKA 32: “Polobozi se neustále bojí zvuku tětivy tvého luku. Jsou stále plni úzkosti a mají strach bojovat. Co tedy zmohou jejich snahy ti ublížit?”
SLOKA 33: “Když byli zasaženi tvými šípy, které jsi střílel na všechny strany, někteří z nich, jež byli zraněni mnoha šípy, ale přáli si žít, prchali z bojiště, aby se zachránili.”
SLOKA 34: “Někteří polobozi, poraženi a připraveni o všechny zbraně, přestali bojovat a velebili tě se sepjatýma rukama a jiní před tebe přistoupili s uvolněnými šaty a rozcuchanými vlasy a pravili: ,Velice se tě bojíme, ó pane.’”
SLOKA 35: “Když polobozi přijdou o bojové vozy, když zapomenou, jak používat zbraně, když se bojí nebo jim záleží na něčem jiném než na boji nebo když mají zlámané luky, a tím pádem nejsou schopni bojovat, Vaše Veličenstvo je nezabíjí.”
SLOKA 36: “Polobozi se jen zbytečně chvástají, a přitom nestojí na bojišti. Svou udatnost dovedou předvádět jen tam, kde se nebojuje. Od nich se tedy nemáme čeho bát. Co se týče Pána Viṣṇua, ten žije v ústraní v srdcích yogīnů. Pán Śiva zase odešel do lesa a Pán Brahmā je neustále pohroužen v askezi a meditaci. Ostatní polobozi v čele s Indrou nemají žádnou sílu. Proto se nemáš čeho bát.”
SLOKA 37: “Vzhledem k nepřátelství polobohů si přesto myslíme, že není správné na ně zapomínat. Proto nás v zájmu jejich úplného vymýcení pošli s nimi bojovat, neboť jsme připraveni tě následovat.”
SLOKA 38: “Stejně jako nemoc, která se zanedbá v jejím počátečním stádiu, přeroste později v akutní a neléčitelnou, nebo smysly neovládnuté na začátku se stanou později neovladatelnými, také zpočátku zanedbaný nepřítel bude později nepřemožitelný.”
SLOKA 39: “Zdrojem všech polobohů je Pán Viṣṇu, který žije a je uctíván všude tam, kde mají svoje místo náboženské zásady, tradiční kultura, Védy, krávy, brāhmaṇové, askeze a oběti s náležitou odměnou.”
SLOKA 40: “Ó králi, my, kteří stojíme v každém ohledu při tobě, proto budeme zabíjet védské brāhmaṇy, ty, kdo provádějí oběti a podstupují askezi, a krávy, jež dávají mléko, z něhož se získává přečištěné máslo na oběti.”
SLOKA 41: “Brāhmaṇové, krávy, védské poznání, askeze, pravdomluvnost, ovládání mysli a smyslů, víra, milosrdnost, snášenlivost a oběť jsou různé části těla Pána Viṣṇua a tvoří nedílnou součást božské civilizace.”
SLOKA 42: “Pán Viṣṇu, Nadduše v srdci každého, je hlavním nepřítelem asurů, a proto se Mu říká asura-dviṭ. Je vůdcem všech polobohů, protože oni všichni, včetně Pána Śivy a Pána Brahmy, požívají Jeho ochrany. Velcí světci, mudrci a vaiṣṇavové na Něm závisejí také. Pronásledovat vaiṣṇavy je tedy jediný způsob, jak Viṣṇua zabít.”
SLOKA 43: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Kaṁsa, který byl jakožto démon spoután zákony Yamarāje a postrádal jasnou inteligenci, zvážil pokyny svých špatných ministrů, a pak se rozhodl pro potírání světců, brāhmaṇů, jako jedinou možnost, jak si zajistit štěstí.
SLOKA 44: Tito démoni, Kaṁsovi následovníci, byli zkušení v pronásledování druhých, zvláště vaiṣṇavů, a mohli přijmout jakoukoliv podobu, kterou si přáli. Kaṁsa jim dal svolení, aby šli všude a potírali světce, a poté vstoupil do svého paláce.
SLOKA 45: Asurové, kteří byli zcela ovládáni vášní a nevědomostí a nevěděli, co je pro ně dobré a co špatné, začali stíhat světce. Jejich smrt se však už blížila.
SLOKA 46: Ten, kdo pronásleduje velké duše, můj milý králi, přijde o všechny dary v podobě dlouhého života, krásy, slávy, náboženství, požehnání a možnosti dospět na vyšší planety.