SLOKA 12
tubhyaṁ namas te tv aviṣakta-dṛṣṭaye
sarvātmane sarva-dhiyāṁ ca sākṣiṇe
guṇa-pravāho ’yam avidyayā kṛtaḥ
pravartate deva-nṛ-tiryag-ātmasu
tubhyam — Tobĕ; namaḥ — poklony; te — Tvé; tu — a; aviṣakta — povznesený; dṛṣṭaye — jehož pohled; sarva-ātmane — Duši všech; sarva — každého; dhiyām — vĕdomí; ca — a; sākṣiṇe — svĕdkovi; guṇa — hmotných kvalit; pravāhaḥ — proud; ayam — tento; avidyayā — silou nevĕdomosti; kṛtaḥ — vytvořený; pravartate — pokračuje dál; deva — jako polobozi; nṛ — lidé; tiryak — a zvířata; ātmasu — mezi tĕmi, kdo přijímají identitu.
Klaním se Tobĕ, který jsi jako Nejvyšší Duše všech bytostí svĕdkem jejich vĕdomí s nestranným pohledem. Proud Tvých hmotných kvalit, vytvořený silou nevĕdomosti, teče mocnĕ mezi živými bytostmi, jež přijímají identitu polobohů, lidí a zvířat.