SLOKA 13-14
agnir mukhaṁ te ’vanir aṅghrir īkṣaṇaṁ
sūryo nabho nābhir atho diśaḥ śrutiḥ
dyauḥ kaṁ surendrās tava bāhavo ’rṇavāḥ
kukṣir marut prāṇa-balaṁ prakalpitam
romāṇi vṛkṣauṣadhayaḥ śiroruhā
meghāḥ parasyāsthi-nakhāni te ’drayaḥ
nimeṣaṇaṁ rātry-ahanī prajāpatir
meḍhras tu vṛṣṭis tava vīryam iṣyate
agniḥ — oheň; mukham — tvář; te — Tvoje; avaniḥ — zemĕ; aṅghriḥ — nohy; ikṣaṇam — oko; sūryaḥ — slunce; nabhaḥ — nebe; nābhiḥ — pupek; atha u — a také; diśaḥ — svĕtové strany; śrutiḥ — sluch; dyauḥ — nebesa; kam — hlava; sura-indrāḥ — hlavní polobozi; tava — Tvé; bāhavaḥ — paže; arṇavāḥ — oceány; kukṣiḥ — břicho; marut — vítr; prāṇa — životní vzduch; balam — a fyzická síla; prakalpitam — myšlené; romāṇi — chlupy na tĕle; vṛkṣa — stromy; oṣadhayaḥ — rostliny; śiraḥ-ruhāḥ — vlasy na Tvé hlavĕ; meghāḥ — mraky; parasya — Nejvyššího; asthi — kosti; nakhāni — a nehty; te — Tvé; adrayaḥ — hory; nimeṣaṇam — mrkání Tvých očí; rātri-ahanī — den a noc; prajāpatiḥ — praotec lidstva; meḍhraḥ — genitálie; tu — a; vṛṣṭiḥ — déšť; tava — Tvé; vīryam — semeno; iṣyate — je považováno.
Oheň je považován za Tvou tvář, zemĕ za Tvé nohy, slunce za Tvé oko a nebe za Tvůj pupek. Svĕtové strany jsou Tvůj sluch, hlavní polobozi Tvé paže a oceány Tvé břicho. Nebesa jsou považována za Tvou hlavu a vítr za Tvůj životní vzduch a fyzickou sílu. Stromy a rostliny jsou chlupy na Tvém tĕle, mraky Tvé vlasy a hory jsou Tvé kosti a nehty, ó Nejvyšší. Plynutí dne a noci je mrkání Tvých očí, praotec lidstva jsou Tvé genitálie a déšť je Tvé semeno.