KAPITOLA ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Zlomení obĕtního luku
Tato kapitola popisuje požehnání, které dostala Trivakrā, zlomení obĕtního luku, zabití Kaṁsových vojáků, nepříznivá znamení, která vidĕl Kaṁsa, a slavnostní program v zápasnické arénĕ.
Když Pán Kṛṣṇa opustil Sudāmův dům, potkal Trivakru, mladou hrbatou Kaṁsovu služebnou, která nesla podnos s vybranými mastmi. Pán se jí zeptal, kdo je, a nĕjaké masti si od ní vyžádal. Trivakrā, uchvácená Jeho krásou a žertovnými slovy, dala Kṛṣṇovi i Balarāmovi mnoho mastí. Na oplátku jí Kṛṣṇa svýma lotosovýma nohama šlápl na palce, uchopil ji za bradu a zvedl, čímž jí narovnal páteř. Nyní krásná a okouzlující Trivakrā pak chytila cíp Kṛṣṇova horního odĕvu a žádala Ho, aby s ní šel do jejího domu. Kṛṣṇa odpovĕdĕl, že až zařídí nĕjaké záležitosti, jistĕ přijde a zbaví ji jejích mentálních muk. Potom oba Pánové pokračovali ve své prohlídce Mathury.
Když Kṛṣṇa a Balarāma šli po královské cestĕ, obchodníci je uctívali různými dary. Kṛṣṇa se zeptal, kde má probíhat obĕť luku, a když dorazil do arény, uvidĕl úžasný luk, podobný luku Pána Indry. Navzdory protestům stráží Kṛṣṇa silou luk zvedl, snadno mu natáhl tĕtivu a v okamžiku jej zlomil vejpůl, což vydalo ohlušující ránu, která se rozlehla nebesy a vzbudila strach v srdci Kaṁsy. Mnoho stráží Kṛṣṇu napadlo s pokřikem: „Chyťte Ho! Zabte Ho!“ Kṛṣṇa a Balarāma však jen zvedli obĕ půlky luku a ubili stráže k smrti. Potom Pánové pozabíjeli jednotku vojáků, kterou poslal Kaṁsa, a pak opustili arénu a pokračovali ve své cestĕ.
Když lidé z mĕsta vidĕli úžasnou sílu a krásu Kṛṣṇy a Balarāmy, mysleli si, že to musí být dva hlavní polobozi. Jak obyvatelé Mathury hledĕli na Pány, tĕšili se ze všech požehnání, jež předpovĕdĕly gopī.
Bĕhem západu slunce se Kṛṣṇa a Balarāma vrátili do tábora pastevců na večeři a potom strávili noc příjemným odpočinkem. Král Kaṁsa však nemĕl takové štĕstí. Když se doslechl, jak Kṛṣṇa a Balarāma snadno zlomili mocný luk a pozabíjeli jeho vojáky, strávil noc ve velké úzkosti. V bdĕlém stavu i ve snech vidĕl mnoho zlých znamení, přepovídajících jeho blízkou smrt, a strach mu vůbec nedovolil si odpočinout.
Za úsvitu začal zápasnický festival. Zástupy lidí z mĕsta a přilehlých oblastí proudily do arény a zaujímaly místa na bohatĕ zdobených tribunách. Kaṁsa s rozechvĕlým srdcem usedl na královské pódium a pozval Nandu Mahārāje a ostatní pastevce, aby se posadili na svá místa. Ti tak učinili poté, co mu vĕnovali své dary. Do zvuků toho, jak se zápasníci hlasitĕ poplácávali po pažích, pak začala hrát hudební předehra.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Když Pán Mādhava kráčel po královské cestĕ, spatřil mladou hrbatou ženu s přitažlivou tváří, která šla kolem a nesla podnos s vonnými mastmi. Dárce extáze lásky se usmál a zeptal se jí.
SLOKA 2: (Pán Kṛṣṇa řekl:) Kdo jsi, ó dívko s krásnými stehny? Ó, mast! Pro koho je, Má milá ženo? Prosím řekni Nám pravdu. Dej Nám obĕma nĕkteré ze svých nejlepších mastí, a brzy získáš velké požehnání.
SLOKA 3: Služebná odpovĕdĕla: Ó sličný mladíku, já jsem služka krále Kaṁsy, který si mĕ velmi váží kvůli mastem, jež vyrábím. Mé jméno je Trivakrā. Kdo jiný než Vy dva si zaslouží mé masti, které má vládce Bhojů tak rád?
SLOKA 4: Trivakrā, jejíž mysl přemohla Kṛṣṇova krása, šarm, sladkost, úsmĕvy, slova a pohledy, dala Kṛṣṇovi i Balarāmovi hojné množství mastí.
SLOKA 5: Oba Pánové, pomazaní tĕmito vynikajícími kosmetickými prostředky, které Je zdobily odstíny kontrastujícími s Jejich pletí, vypadali neobyčejnĕ krásnĕ.
SLOKA 6: Trivakrā Pána Kṛṣṇu potĕšila, a tak se rozhodl tuto hrbatou dívku s roztomilou tváří narovnat, jen aby ukázal výsledek Jeho spatření.
SLOKA 7: Pán Acyuta si obĕma nohama stoupl na její prsty, zapřel jí jeden zvednutý prst každé ruky pod bradu a napřímil její tĕlo.
SLOKA 8: Pouhým dotekem Pána Mukundy se Trivakrā náhle zmĕnila v překrásnou ženu s rovnými a rovnomĕrnĕ tvarovanými údy, s velkými boky a ňadry.
SLOKA 9: Trivakrā, nyní obdařená krásou, dobrou povahou a velkorysostí, pocítila vůči Pánu Keśavovi chtivé touhy. Chytila cíp Jeho horního šatu, usmála se a takto Ho oslovila:
SLOKA 10: (Trivakrā řekla:) Ó hrdino, pojďme do mého domu. Nemohu snést, abych Tĕ tady nechala stát. Ó nejlepší z mužů, prosím smiluj se nade mnou, neboť jsi vzrušil moji mysl.
SLOKA 11: Pán Kṛṣṇa, takto prošený tou ženou, nejprve pohlédl do tváře Balarāmy, který celé události přihlížel, a potom do tváří pasáčků. Pak jí se smíchem odpovĕdĕl.
SLOKA 12: (Pán Kṛṣṇa řekl:) Ó ženo s krásným obočím, jen co uskutečním svůj zámĕr, zajisté navštívím tvůj dům, kde mohou muži získat úlevu od svého soužení. Pro Nás, pocestné bez domova, jsi vskutku tím nejlepším útočištĕm.
SLOKA 13: Pán Kṛṣṇa ji s tĕmito sladkými slovy opustil a kráčel dál po cestĕ. Obchodníci podél cesty Ho a Jeho staršího bratra uctívali různými uctivými dary, včetnĕ pānu, girland a všelijakých vonných látek.
SLOKA 14: Pohled na Kṛṣṇu probudil v srdcích mĕstských žen Amora. Takto vzrušené se úplnĕ zapomnĕly, jejich šaty, copy a náramky byly neupravené a ony stály nehnutĕ jako postavy na obraze.
SLOKA 15: Pán Kṛṣṇa se pak zeptal místních lidí, kde je aréna, v níž se má konat obĕť luku. Když tam přišel, spatřil úžasný luk, který se podobal luku Pána Indry.
SLOKA 16: Tento neskonale majestátní luk hlídalo velké množství mužů, kteří jej uctívali. Kṛṣṇa si prorazil cestu a navzdory pokusům stráží Ho zastavit jej uchopil.
SLOKA 17: Pán Urukrama luk snadno zvedl levou rukou a před očima stráží mu bĕhem zlomku sekundy natáhl tĕtivu. Potom ji mocnĕ napnul a zlomil luk vedví tak, jako by šílený slon zlomil tyč cukrové třtiny.
SLOKA 18: Zvuk lámajícího se luku naplnil zemi a oblohu na všech svĕtových stranách. Kaṁsa se zdĕsil, když ho uslyšel.
SLOKA 19: Rozzuřené stráže se pak chopily svých zbraní a chtĕly Kṛṣṇu a Jeho společníky zajmout. Obklopily je a křičely: „Chyťte Ho! Zabte Ho!“
SLOKA 20: Když Balarāma a Keśava vidĕli, že se k Nim stráže blíží se zlým úmyslem, vzali dvĕ poloviny luku a začali je srážet k zemi.
SLOKA 21: Poté, co Kṛṣṇa a Balarāma pozabíjeli i jednotku vojáků, kterou vyslal Kaṁsa, opustili obĕtní arénu její hlavní branou a pokračovali ve své procházce mĕstem, kde si radostnĕ prohlíželi bohaté pamĕtihodnosti.
SLOKA 22: Když se lidé z mĕsta stali svĕdky úžasného jednání Kṛṣṇy a Balarāmy, a když vidĕli Jejich sílu, smĕlost a krásu, mysleli si, že to jistĕ musí být dva významní polobozi.
SLOKA 23: Zatímco se po libosti procházeli, slunce začalo zapadat, takže s pasáčky opustili mĕsto a vrátili se do vozového tábora pastevců.
SLOKA 24: V dobĕ Mukundova (Kṛṣṇova) odjezdu z Vṛndāvanu gopī předpovídaly, že se obyvatelé Mathury budou tĕšit z mnoha požehnání, a nyní se předpovĕdi gopī začaly vyplňovat, neboť tito obyvatelé hledĕli na krásu Kṛṣṇy, drahokamu mezi muži. Však i bohynĕ štĕstí tolik toužila po útočišti u té krásy, že opustila mnoho jiných mužů, třebaže ji uctívali.
SLOKA 25: Když mĕli Kṛṣṇa a Balarāma omyté nohy, oba Pánové se najedli rýže s mlékem. Potom tam příjemnĕ strávili noc, přestože vĕdĕli, co Kaṁsa zamýšlí udĕlat.
SLOKA 26-27: Naopak zlotřilý král Kaṁsa byl vydĕšený, když se doslechl, jak Kṛṣṇa a Balarāma zlomili luk a pobili jeho stráže a vojáky, to vše tak snadno, jako kdyby to byla hra. Zůstal dlouho vzhůru a bĕhem bdĕní i ve snech vidĕl mnohá zlá znamení, posly smrti.
SLOKA 28-31: Když hledĕl na svůj odraz, nevidĕl vlastní hlavu, mĕsíc a hvĕzdy bezdůvodnĕ vypadaly zdvojené, ve svém stínu vidĕl díru, neslyšel zvuk svého životního vzduchu, stromy se jevily jako zahalené zlatou barvou a nevidĕl stopy svých nohou. Zdálo se mu, že ho objímají duchové, že jede na oslu a že pije jed a také že ho míjí olejem pomazaný nahý muž s girlandou z kvĕtů nalada. Když Kaṁsa bĕhem snĕní i bdĕní vidĕl tato a další taková zlovĕstná znamení, dĕsila ho vyhlídka na smrt a úzkostí nemohl spát.
SLOKA 32: Když noc nakonec uplynula a slunce opĕt vyšlo z vody, Kaṁsa začal zařizovat velký zápasnický festival.
SLOKA 33: Královi muži provedli obřadné uctívání zápasnické arény, rozeznĕli své bubny a další nástroje a nazdobili divácké tribuny girlandami, prapory, stuhami a branami.
SLOKA 34: Přišli obyvatelé mĕsta a přilehlých oblastí v čele s brāhmaṇy a kṣatriyi a pohodlnĕ se posadili na tribunách. Královští hosté dostali zvláštní místa k sezení.
SLOKA 35: Kaṁsa usedl na královské pódium obklopený svými ministry. I když však sedĕl uprostřed svých různých provinčních panovníků, jeho srdce se třáslo.
SLOKA 36: Zatímco hudební nástroje hlasitĕ hrály v rytmech vhodných pro zápasy, do arény pyšnĕ vstoupili bohatĕ ozdobení zápasníci se svými učiteli a sedli si.
SLOKA 37: Cāṇura, Muṣṭika, Kūṭa, Śala a Tośala, povzbuzení příjemnou hudbou, se posadili na zápasnickou žínĕnku.
SLOKA 38: Nanda Mahārāja a ostatní pastevci, předvolaní králem Bhojů, mu předali své dary a potom se usadili na jedné z tribun.