KAPITOLA ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó pokořiteli nepřátel, poté, co Kṛṣṇa a Balarāma vykonali veškerou potřebnou očistu, uslyšeli tympány dunící v zápasnické arénĕ a šli se tam podívat, co se dĕje.

SLOKA 2: Když Pán Kṛṣṇa došel k bránĕ arény, spatřil slona Kuvalayāpīḍu, který se Mu na pobídku svého vodiče postavil do cesty.

SLOKA 3: Pán Kṛṣṇa si pevnĕ utáhl odĕv, svázal si své kudrnaté vlasy dozadu a oslovil vodiče slona slovy hlubokými jako hřmĕní v mraku.

SLOKA 4: (Pán Kṛṣṇa řekl:) Ó vodiči, vodiči, okamžitĕ uhni a nech Nás projít! Jinak ještĕ dnes pošlu tebe i tvého slona do sídla Yamarāje!

SLOKA 5: Tato výhrůžka vodiče slona rozlítila. Pobídl svého zuřivého slona, který vypadal, že se vyrovná času, smrti i Yamarājovi, aby Pána Kṛṣṇu napadl.

SLOKA 6: Vládce slonů na Kṛṣṇu zaútočil a prudce Ho uchopil chobotem. Kṛṣṇa mu však vyklouzl, udeřil ho a zmizel mu z očí mezi jeho nohama.

SLOKA 7: Kuvalayāpīḍa, zuřící kvůli tomu, že Pána Keśavu nevidí, Ho vyhledal čichem. Znovu Pána lapil koncem chobotu, ale Pán se silou vyprostil.

SLOKA 8: Pán Kṛṣṇa poté chytil mocného Kuvalayāpīḍu za ocas a hravĕ ho táhl dvacet pĕt délek luku stejnĕ snadno, jako by Garuḍa táhl hada.

SLOKA 9: Když Pán Acyuta držel sloní ocas, zvíře se pokoušelo vykroutit doleva a doprava, čímž přimĕlo Pána uhýbat v opačném smĕru, jako by uhýbal malý chlapec, který by tahal tele za ocas.

SLOKA 10: Kṛṣṇa potom přišel proti slonovi tváří v tvář, vlepil mu políček a utekl. Kuvalayāpīḍa Pána pronásledoval, přičemž se mu na každém kroku dařilo znovu a znovu se Ho dotýkat, ale Kṛṣṇa svými manévry dosáhl toho, že slon klopýtnul a spadnul.

SLOKA 11: Jak se Kṛṣṇa uhýbal, pro zábavu upadl na zem a pak zase rychle vstal. Zuřící slon si myslel, že Kṛṣṇa ještĕ leží, a pokusil se Ho ubodat kly, ale místo toho jen bodal do zemĕ.

SLOKA 12: Majestátní slon Kuvalayāpīḍa, jehož síla byla znemožnĕna, z frustrace bĕsnil jako šílený. Vodiči ho však pobízeli, a tak na Kṛṣṇu ještĕ jednou divoce zaútočil.

SLOKA 13: Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, hubitel démona Madhua, se postavil útočícímu slonu čelem. Jednou rukou ho chytil za chobot a strhl ho na zem.

SLOKA 14: Pán Hari pak na slona vylezl stejnĕ snadno jako mocný lev, vytrhl mu kel a s ním zabil jak zvíře, tak i jeho vodiče.

SLOKA 15: Pán Kṛṣṇa nechal mrtvého slona ležet stranou a s klem v ruce vstoupil do zápasnické arény. S klem položeným rameni, kapkami sloní krve a potu po celém tĕle a lotosovou tváří pokrytou jemnými kapkami vlastního potu Pán zářil nesmírnou krásou.

SLOKA 16: Můj milý králi, Pán Baladeva a Pán Janārdana, každý nesoucí jeden ze sloních klů jako svou zvolenou zbraň, vstoupili do arény s nĕkolika dalšími pasáčky.

SLOKA 17: Různé skupiny lidí v arénĕ vnímaly Kṛṣṇu různými způsoby, když do ní se svým starším bratrem vešel. Zápasníci vidĕli Kṛṣṇu jako blesk, muži z Mathury jako nejlepšího z mužů, ženy jako zosobnĕného Amora, pastevci jako svého příbuzného, bezbožní vládci jako vykonavatele trestu, Jeho rodiče jako své dítĕ, král Bhojů jako smrt, neinteligentní lidé jako vesmírnou podobu Nejvyššího Pána, yogī jako Absolutní Pravdu a Vṛṣṇiovci jako své svrchované Božstvo hodné uctívání.

SLOKA 18: Když Kaṁsa vidĕl, že Kuvalayāpīḍa je mrtvý a oba bratři jsou neporazitelní, přemohla ho úzkost, ó králi.

SLOKA 19: Oba Pánové s mocnými pažemi, rozmanitými ozdobami, girlandami a šaty, jako pár herců v překrásných kostýmech, v arénĕ skvostnĕ zářili. Však si také svou září podmanili mysli všech přihlížejících.

SLOKA 20: Ó králi, když mĕšťané a lidé z přilehlých oblastí upřenĕ hledĕli ze svých sedadel na tribunách na ty dvĕ Nejvyšší Osobnosti, síla jejich štĕstí jim doširoka otevřela oči a jejich tváře rozkvetly. Očima pili tváře Pánů a nemohli se nasytit.

SLOKA 21-22: Lidé z obecenstva jako by pili Kṛṣṇu a Balarāmu očima, lízali Je svými jazyky, čichali k Nim svými nosními dírkami a objímali Je svými pažemi. Připomnĕla se jim krása, charakter, šarm a odvaha Pánů a začali si tyto rysy navzájem popisovat podle toho, co vidĕli a slyšeli.

SLOKA 23: (Lidé říkali:) Tito dva chlapci jsou jistĕ expanze Nejvyššího Pána Nārāyaṇa, které sestoupily do tohoto svĕta v domĕ Vasudevy.

SLOKA 24: Tento hoch (Kṛṣṇa) se narodil matce Devakī a byl přinesen do Gokuly, kde celou tu dobu zůstával skrytý, když vyrůstal v domĕ krále Nandy.

SLOKA 25: To On způsobil, že Pūtanu a vĕtrného démona potkala smrt, to On strhl dva arjunové stromy a zabil Śaṅkhacūḍu, Keśīho, Dhenuku a podobné démony.

SLOKA 26-27: Zachránil krávy a pasáčky před lesním požárem a podmanil si hada Kāliyu. Pána Indru zbavil pýchy tím, že jednou rukou po celý týden držel nejlepší z hor, a tak chránil obyvatele Gokuly před deštĕm, vĕtrem i kroupami.

SLOKA 28: Gopī překonaly všechny druhy nesnází a zažívaly velké štĕstí díky tomu, že vidĕly Jeho tvář, která je vždy radostná, jak vysílá usmĕvavé pohledy, a nikdy nenese známky únavy.

SLOKA 29: Říká se, že pod Jeho plnou ochranou se yaduovská dynastie nesmírnĕ proslaví a získá bohatství, slávu a moc.

SLOKA 30: Tento Jeho starší bratr s lotosovým očima, Pán Balarāma, je vlastníkem veškerého transcendentálního majestátu. Zabil Pralambu, Vatsaku, Baku a další démony.

SLOKA 31: Zatímco lidé takto hovořili a hudební nástroje hrály, zápasník Cāṇūra pronesl ke Kṛṣṇovi a Balarāmovi následující slova.

SLOKA 32: (Cāṇūra řekl:) Ó synu Nandy, ó Rāmo, Vy dva požíváte úcty odvážných mužů a oba jste zruční v zápase. Když se král doslechl o Vaší dovednosti, zavolal Vás sem, protože ji chtĕl vidĕt na vlastní oči.

SLOKA 33: Královi poddaní, kteří se ho snaží potĕšit svými myšlenkami, činy a slovy, zajisté získají štĕstí, ale ti, kteří tak nečiní, budou postiženi opačným osudem.

SLOKA 34: Je dobře známé, že když pasáčkové hlídají svá telata, neustále se radují, a že spolu pro zábavu zápasí, když svá zvířata pasou v různých lesích.

SLOKA 35: Učiňme tedy, co král chce. Všichni s námi budou spokojení, neboť král je vtĕlením všech živých bytostí.

SLOKA 36: Když to uslyšel Pán Kṛṣṇa, který zápasil rád a výzvu uvítal, odpovĕdĕl slovy, jež odpovídala danému času a místu.

SLOKA 37: (Pán Kṛṣṇa řekl:) Ačkoliv jsme obyvatelé lesa, jsme také poddaní krále Bhojů. Musíme uspokojit jeho touhy, neboť takové chování Nám zajistí ten nejvĕtší prospĕch.

SLOKA 38: Jsme jen mladí chlapci a mĕli bychom se utkat s nĕkým, kdo má stejnou sílu. Zápas musí probĕhnout správnĕ, aby vážené členy obecenstva neposkvrnila bezbožnost.

SLOKA 39: Cāṇūra řekl: Ty ve skutečnosti nejsi dítĕ, a dokonce nejsi ani mladík, stejnĕ jako Balarāma, nejsilnĕjší ze silných. Vždyť jsi hravĕ zabil slona, který mĕl sílu tisíce jiných slonů!

SLOKA 40: Proto byste Vy dva mĕli zápasit s mocnými zápasníky. Na tom jistĕ není nic nečestného. Ty, ó potomku Vṛṣṇiho, můžeš ukázat svou udatnost proti mnĕ, a Balarāma může zápasit s Muṣṭikou.