SLOKA 16
prātar vrajād vrajata āviśataś ca sāyaṁ
gobhiḥ samaṁ kvaṇayato ’sya niśamya veṇum
nirgamya tūrṇam abalāḥ pathi bhūri-puṇyāḥ
paśyanti sa-smita-mukhaṁ sa-dayāvalokam
prātaḥ — za časného rána; vrajāt — z Vraji; vrajataḥ — Jeho, který odchází; āviśataḥ — přicházejícího; ca — a; sāyam — večer; gobhiḥ samam — s kravami; kvaṇayataḥ — který si hraje; asya — Jehož; niśamya — když slyší; veṇum — flétnu; nirgamya — poté, co vycházejí; tūrṇam — rychle; abalāḥ — ženy; pathi — na cestu; bhūri — nesmírnĕ; puṇyāḥ — zbožné; paśyanti — vidí; sa — s; smita — usmĕvavou; mukham — tváří; sa-daya — milostivými; avalokam — pohledy.
Když mladé gopī slyší Kṛṣṇu hrát na flétnu bĕhem toho, jak ráno s kravami opouští Vraju nebo jak se s nimi při západu slunce vrací, rychle vycházejí ze svých domovů, aby Ho spatřily. Musely vykonat mnoho zbožných činností, aby Ho mohly vidĕt, když jde po cestĕ a Jeho usmĕvavá tvář na nĕ vrhá milostivé pohledy.