Uddhava zůstal ve Vraji nĕkolik mĕsíců a tĕšil tamní obyvatele tím, že jim různými způsoby připomínal Kṛṣṇu. Když vidĕl velikost lásky gopī k Pánu, velmi ho to uspokojilo a prohlásil: „Tyto pasačky přivedly své životy k dokonalosti tím, že dospĕly na úroveň čisté lásky ke Kṛṣṇovi. Dokonce ani Pán Brahmā se jim nevyrovná. Samotná bohynĕ štĕstí, která vždy sídlí na Kṛṣṇovĕ hrudi, nemohla získat stejnou milost jako gopī bĕhem tance rāsa, když Kṛṣṇa svými mocnými pažemi objímal jejich krky. Co potom říci o ostatních ženách! Opravdu bych se považoval za nanejvýš požehnaného, kdybych se narodil byť jako keř nebo popínavá rostlina, kterých by se nĕkdy dotkl prach lotosových nohou tĕchto gopī.“