SLOKA 61
āsām aho caraṇa-reṇu-juṣām ahaṁ syāṁ
vṛndāvane kim api gulma-latauṣadhīnām
yā dustyajaṁ sva-janam ārya-pathaṁ ca hitvā
bhejur mukunda-padavīṁ śrutibhir vimṛgyām
āsam — gopī; aho — ó; caraṇa-reṇu — prachu z lotosových nohou; juṣām — oddaným; aham syām — kéž se stanu; vṛndāvane — ve Vṛndāvanu; kim api — každý, kdo; gulma-latā-oṣadhīnām — mezi keři, popínavými rostlinami a bylinami; yā — tĕch, kterých; dustyajam — velmi tĕžké se vzdát; sva-janam — rodinných členů; ārya-patham — cesty ctnosti; ca — a; hitvā — poté, co se vzdaly; bhejuḥ — uctívaly; mukunda-padavīm — lotosové nohy Mukundy, Kṛṣṇy; śrutibhiḥ — Védami; vimṛgyām — mají být vyhledány.
Gopī z Vṛndāvanu se vzdaly společnosti svých manželů, synů a dalších rodinných členů, kterých je nesmírnĕ tĕžké se vzdát, a zavrhly cestu cudnosti, aby přijaly útočištĕ u lotosových nohou Mukundy, Kṛṣṇa, jež by všichni mĕli hledat pomocí védského poznání. Kéž bych mĕl to štĕstí stát se jedním z keřů, popínavých rostlin či bylin ve Vṛndāvanu, protože na nĕ gopī šlapou a žehnají jim prachem ze svých lotosových nohou.
Významy slov a překlad tohoto verše jsou převzaty z překladu Caitanya-caritāmṛty (Antya 7.47) od Śrīly Prabhupādy.
Śrī Uddhava zde ukazuje dokonalou vaiṣṇavskou pokoru. Nemodlí se, aby se stal rovným gopīm na jejich vznešené úrovni lásky, ale aby se narodil jako keř nebo popínavá rostlina ve Vṛndāvanu, takže až po nĕm budou šlapat, získá prach z jejich nohou a tím bude požehnán. Stydlivé gopī by vznešené osobnosti, jako je Uddhava, takové požehnání nikdy nedaly; proto chytře usiloval o získání této milosti takovým způsobem, že se narodí jako rostlina ve Vṛndāvanu.