SLOKA 21
sṛjasy atho lumpasi pāsi viśvaṁ
rajas-tamaḥ-sattva-guṇaiḥ sva-śaktibhiḥ
na badhyase tad-guṇa-karmabhir vā
jñānātmanas te kva ca bandha-hetuḥ
sṛjasi — tvoříš; atha u — a potom; lumpasi — ničíš; pāsi — chráníš; viśvam — vesmír; rajaḥ — známými jako vášeň; tamaḥ — nevĕdomost; sattva — a dobro; guṇaiḥ — kvalitami; sva-śaktibhiḥ — svými osobními silami; na badhyase — nejsi spoután; tat — tohoto svĕta; guṇa — kvalitami; karmabhiḥ — hmotnými činnostmi; vā — nebo; jñāna-ātmanaḥ — jenž jsi samotné poznání; te — pro Tebe; kva ca — kde vůbec; bandha — spoutanosti; hetuḥ — příčina.
Ty tvoříš, ničíš a také udržuješ tento vesmír svými osobními energiemi – kvalitou vášnĕ, nevĕdomosti a dobra – a přesto nejsi nikdy zapleten ani tĕmito kvalitami, ani činnostmi, které podnĕcují. Jelikož jsi původním zdrojem veškerého poznání, co by kdy mohlo způsobit, abys byl spoután iluzí?
Spojení jñānātmanas te kva ca bandha-hetuḥ – „Jelikož sestáváš z poznání, co by mohla být příčina Tvé spoutanosti?“ – s konečnou platností vyjadřuje zjevnou pravdu, že vševĕdoucí Nejvyšší Bůh nikdy nepodléhá iluzi. Impersonalistická teorie, že jsme všichni Bůh, ale zapomnĕli jsme na to a nyní žijeme v iluzi, je tedy zde na stránkách Śrīmad-Bhāgavatamu vyvrácena.