KAPITOLA ČTYŘICÁTÁ OSMÁ

SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Dále, po přijetí Uddhavovy zprávy, zatoužil Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství a vševĕdoucí Duše všeho, co existuje, uspokojit služebnou Trivakru, kterou sužoval chtíč. Vydal se tedy do jejího domu.

SLOKA 2: Dům Trivakry byl bohatĕ zařízený drahým vybavením a oplýval smyslnými rekvizitami, které mĕly vzbuzovat pohlavní touhu. Byly tam praporky, řady perel navlečených na šňůrách, baldachýny, skvostná lůžka a sedátka a také vonné tyčinky, olejové lampy, kvĕtinové girlandy a vonná santálová pasta.

SLOKA 3: Když Trivakrā vidĕla, že dorazil do jejího domu, ihned spĕšnĕ vstala ze svého sedátka. Půvabnĕ k Pánu Acyutovi přistoupila i se svými přítelkynĕmi a uctivĕ Ho přivítala nabídnutím přepychového křesla a dalších předmĕtů k uctívání.

SLOKA 4: Uddhava jako svatá osoba také obdržel čestné místo k sezení, ale pouze se ho dotkl a usedl na podlahu. Potom se Pán Kṛṣṇa, napodobující lidské zvyklosti, rychle uvelebil na skvostném lůžku.

SLOKA 5: Trivakrā se připravila tak, že se vykoupala, potřela si tĕlo mastmi, oblékla se do krásných šatů doplnĕných šperky, girlandami a parfémem a také vyžvýkala arekový oříšek, napila se vonného likéru a tak dále. Potom přišla se stydlivými, hravými úsmĕvy a koketními pohledy za Pánem Mādhavou.

SLOKA 6: Pán přivolal svou milenku, která se obávala a stydĕla v očekávání tohoto nového spojení, a přitáhl ji za ruce ozdobené náramky na lůžko. Tak si užíval s tou krásnou dívkou, jejíž jedinou stopou zbožnosti bylo, že darovala Pánu mast.

SLOKA 7: Jen tím, že ucítila vůni Kṛṣṇových lotosových nohou, odstranila Trivakrā planoucí chtíč, který jí Amor zažehl v ňadrech, hrudi a očích. Obĕma pažemi objala mezi ňadry svého milence, Śrī Kṛṣṇu, zosobnĕní blaženosti, a tak se zbavila svého dlouhotrvajícího soužení.

SLOKA 8: Poté, co takto získala Nejvyššího Pána, jehož je obtížné dosáhnout, jednoduše tím, že Mu vĕnovala mast na potírání tĕla, předložila nešťastná Trivakrā tomuto Pánu svobody následující žádost.

SLOKA 9: (Trivakrā řekla:) Ó milovaný, prosím zůstaň zde se mnou ještĕ nĕkolik dní a užívej si. Nedokážu se vzdát Tvé společnosti, ó lotosooký!

SLOKA 10: Ohleduplný Kṛṣṇa, Pán všech bytostí, Trivakře slíbil, že jí tuto chtivou touhu splní, poklonil se jí a potom se s Uddhavou vrátil do svého dokonale honosného sídla.

SLOKA 11: Pán Viṣṇu, Nejvyšší Pán všech pánů, je obvykle tĕžko přístupný. Ten, kdo Ho správnĕ uctíval a potom si vybral požehnání v podobĕ svĕtského smyslového požitku, má zajisté slabou inteligenci, neboť se spokojí s nepatrným výsledkem.

SLOKA 12: Potom Pán Kṛṣṇa, který chtĕl zařídit nĕjaké vĕci, šel s Balarāmou a Uddhavou do Akrūrova domu. Pán si také přál potĕšit Akrūru.

SLOKA 13-14: Akrūra s velkou radostí vstal, když je zdálky uvidĕl přicházet, své příbuzné a nejvĕtší ze vznešených osobností. Poté, co je objal a přivítal, poklonil se Akrūra Kṛṣṇovi a Balarāmovi a Ti ho na oplátku také pozdravili. Když se pak jeho hosté posadili na svá křesla, uctíval je podle zásad písem.

SLOKA 15-16: Ó králi, Akrūra omyl nohy Pána Kṛṣṇy a Pána Balarāmy a potom si použitou vodou polil hlavu. Podaroval Je krásnými odĕvy, vonnou santálovou pastou, kvĕtinovými girlandami a prvotřídními šperky. Když oba Pány takto uctil, poklonil se hlavou až k zemi. Potom začal masírovat nohy Pána Kṛṣṇy, které si položil na klín, a s pokornĕ sklonĕnou hlavou Kṛṣṇu a Balarāmu takto oslovil:

SLOKA 17: (Akrūra řekl:) Je naším štĕstím, že jste Vy dva Pánové zabili zlého Kaṁsu a jeho následovníky, a tak jste vysvobodili svou dynastii z nekonečného utrpení a přivedli jste ji k rozkvĕtu.

SLOKA 18: Oba jste původní Nejvyšší Osoba, příčina vesmíru a samotná jeho podstata. Ani ta nejdrobnĕjší subtilní příčina nebo projevený výsledek stvoření neexistují oddĕlenĕ od Vás.

SLOKA 19: Ó Nejvyšší Absolutní Pravdo, svými osobními energiemi tvoříš tento vesmír a pak do nĕho vstupuješ. Lze Tĕ tedy vnímat v mnoha různých podobách skrze naslouchání autoritám a přímou zkušenost.

SLOKA 20: Tak jako se základní prvky  –  zemĕ a tak dále  –  projevují v hojné rozmanitosti mezi všemi pohyblivými a nehybnými životními druhy, projevuješ se Ty, jediná nezávislá Nejvyšší Duše, jako mnohotvárný mezi rozmanitými objekty svého stvoření.

SLOKA 21: Ty tvoříš, ničíš a také udržuješ tento vesmír svými osobními energiemi  –  kvalitou vášnĕ, nevĕdomosti a dobra  –  a přesto nejsi nikdy zapleten ani tĕmito kvalitami, ani činnostmi, které podnĕcují. Jelikož jsi původním zdrojem veškerého poznání, co by kdy mohlo způsobit, abys byl spoután iluzí?

SLOKA 22: Jelikož nebylo nikdy prokázáno, že by Tĕ pokrývaly hmotné, tĕlesné obaly, musíme dojít k závĕru, že pro Tebe neexistuje ani zrození v obvyklém slova smyslu, ani dualita. Proto se Tĕ nikdy netýká spoutanost ani osvobození, a jestliže to tak vypadá, je to pouze proto, že si přeješ, abychom Tĕ tak vidĕli, nebo jednoduše kvůli naší nedostatečné schopnosti rozlišovat.

SLOKA 23: Ty jsi původnĕ vyslovil starodávnou náboženskou cestu Véd ve prospĕch celého vesmíru. Kdykoliv tuto cestu přehradí lotři následující cestu ateismu, přijmeš jednu ze svých inkarnací, jež jsou všechny na úrovni transcendentální kvality dobra.

SLOKA 24: Ty jsi tatáž Nejvyšší Osoba, můj Pán, a nyní ses zjevil v domĕ Vasudevy se svou úplnou částí. Učinil jsi tak proto, abys zbavil Zemi jejího břemene tím, že pobiješ stovky armád vedených králi, kteří jsou expanzemi nepřátel polobohů, a také abys rozšířil slávu naší dynastie.

SLOKA 25: Dnes, ó Pane, se můj domov stal dokonale požehnaným díky tomu, že Ty jsi do nĕho vstoupil. Jakožto Nejvyšší Pravda ztĕlesňuješ předky, obyčejné tvory, lidské bytosti a polobohy a voda, která omyla Tvé nohy, očišťuje tři svĕty. Ó transcendentální Pane, Ty jsi duchovní mistr vesmíru.

SLOKA 26: Který učenec by se uchýlil do útočištĕ k nĕkomu jinému než k Tobĕ, jenž jsi láskyplný, vdĕčný a pravdomluvný dobrodinec svých oddaných? Tĕm, kdo Tĕ uctívají s upřímným přátelstvím, dáváš vše, po čem touží, dokonce i sebe sama, ale přesto Tĕ nikdy nepřibývá ani neubývá.

SLOKA 27: Je naším velkým štĕstím, Janārdano, že Tĕ nyní vidíme, neboť i mistři yogy a nejpřednĕjší polobozi dosáhnou tohoto cíle pouze s velkými potížemi. Prosím přetni rychle provazy naší iluzorní připoutanosti k dĕtem, manželce, bohatství, vlivným přátelům, domovu a tĕlu. Veškerá tato připoutanost je pouze výsledkem působení Tvé klamné hmotné energie.

SLOKA 28: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Nejvyšší Pán Hari, takto uctívaný a obsáhle oslavovaný svým oddaným, s úsmĕvem oslovil Akrūru, a svými slovy ho zcela okouzlil.

SLOKA 29: Nejvyšší Pán pravil: Jsi Náš duchovní mistr, strýc z otcovy strany a úctyhodný přítel a My jsme jako tvoji synové, vždy závisející na tvé ochranĕ, obživĕ a soucitu.

SLOKA 30: Vznešené duše, jako jsi ty, jsou praví příjemci služby a nejctihodnĕjší autority pro ty, kdo si v životĕ přejí to nejvyšší dobro. Polobozi se obvykle starají o vlastní zájmy, ale to nikdy není případ svatých oddaných.

SLOKA 31: Nikdo nemůže popřít, že existují svatá místa s posvátnými řekami nebo že se polobozi zjevují v podobĕ božstev z hlíny a kamene. Ti však očišťují duši až za dlouhou dobu, kdežto svaté osoby očišťují okamžitĕ, jakmile je človĕk spatří.

SLOKA 32: Jsi vskutku nejlepší z Našich přátel, tak prosím jdi do Hastināpuru a jako dobrodinec Pāṇḍuovců zjisti, jak se jim daří.

SLOKA 33: Slyšeli jsme, že když jim zemřel otec, král Dhṛtarāṣṭra přivedl mladé Pāṇḍuovce s jejich trpící matkou do hlavního mĕsta a nyní žijí tam.

SLOKA 34: Dhṛtarāṣṭra, syn Ambiky, má slabou mysl, a tak podlehl svým zlotřilým synům, a k synům svého bratra se ten slepý král nechová dobře.

SLOKA 35: Jdi a zjisti, zda Dhṛtarāṣṭra jedná správnĕ nebo ne. Až to budeme vĕdet, podnikneme nutné kroky, abychom Našim drahým přátelům pomohli.

SLOKA 36: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Poté, co dal Nejvyšší Pán Hari Akrūrovi tyto podrobné pokyny, vrátil se, doprovázen Pánem Saṅkarṣaṇem a Uddhavou, do svého sídla.